Jsme živí nebo mrtví? Pohled vědy opravdu hodně překvapí

Každá živá věc na této planetě je vytvořena z buněk
📷
Další 2 fotografie v galerii
 Věda a Výzkum 
16. září 2018 09:42 / Depositphotos
  8   0
Kde leží hranice mezi živými a neživými věcmi? Na první pohled jednoduchá otázka, ale ani ti nejchytřejší lidé na světě na ni nemají jednoznačnou odpověď.

Každá živá věc na této planetě je vytvořena z buněk. A právě buňka má vlastnosti, které přisuzujeme životu. Má stěnu, která odděluje buněčné tělo od okolního prostředí. Má rozvinuté regulační mechanismy, které ji udržují ve stálém stavu. Přijímá živiny, aby zůstala naživu, roste, vyvíjí se, rozmnožuje se, reaguje na vnější podněty a je činitelem evoluce.

Ale žádný z prvků, které buňku tvoří, živý není. Stavební kameny buňky reagují s jinými prvky, jejich kontakt spouští chemické reakce a ty pak spouštějí další reakce. V každé buňce neustále probíhá množství reakcí, které ve svém souhrnu utváří složitý systém. Buňky umí vytvořit několik tisíc rozdílných proteinů, od jednoduchých až po velmi složité. Je tedy život vlastně pouze nekonečným množství chemických procesů?

Všechny živé věci ovšem jednou zemřou. Z pohledu DNA je cílem tohoto procesu vymření předejít – vytvořením jiných bytostí. Život je koneckonců tvořen hromadou "součástek", které přenášejí genetické informace. Každá živá věc podléhá evoluci a DNA, která dokáže stvořit tu nejsilnější a nejadaptabilnější živou bytost, zůstává ve hře. Co největší variabilitu nově vzniklých genetických kombinací zajistila příroda nejlepším možným způsobem – proces vytváření nové bytosti je provázen velice libými pocity. Říká se jim orgasmus a pro samotný proces sloučení nejsou vůbec důležité. Pro zahájení tohoto procesu jsou ovšem naprosto zásadní. O podivuhodném světě komunikace buněk v našem těle jsme psali před časem.

A aby se to celé ještě více zkomplikovalo, máme tu viry, nejpočetnější organismy na světě vůbec. Vědci se dodneška nedohodli, zda se počítají mezi živé nebo neživé věci.

Nebo takové mitochondrie. Ty slouží jako výrobny energie pro většinu buněk. Původně to byly volně žijící bakterie, které se později spojily s většími buňkami. Stále mají svoji vlastní DNA a mohou se rozmnožovat, ale živé už nejsou. Vyměnily svůj vlastní život za přežití své DNA. Což znamená, že se živé věci mohou vyvinout v mrtvé, pokud je to přínosné pro jejich genetický kód. Takže možná je život vlastně jen informace, které jde jen o to mít zajištěnou kontinuální existenci.

Tak co je to tedy ten život? Věci? Procesy? DNA? Informace? Jedna věc je jistá – zažitá představa, že „živé“ věci jsou velice rozdílné od „neživých“, je nesprávná. Před Charlesem Darwinem dělali lidé velký rozdíl mezi sebou, zvířaty a ostatními bytostmi. Mysleli jsme si, že jsme nejinteligentnější, že jako jediní máme vědomí a emoce, že nejsme řízeni jenom pudy. Postupem času jsme museli přijmout fakt, že jsme v podstatě stejní jako všechna ostatní živá stvoření. Že jsme, stejně jako ostatní organismy na Zemi, produktem evoluce.

A tak vzniká otázka. Pokud je všechno v našem světě vytvořeno ze stejného "materiálu", je tedy vše živé? Nebo je naopak všechno mrtvé? Mohlo by to znamenat, že nemůžeme nikdy umřít, protože jsme vlastně nikdy nebyli živí? Vědci jsou blízko neskutečnému objevu. O tom, zda někdy budeme žít do 150 let, si přečtěte zde.

Zní to na prvý pohled poněkud bláznivě, ale touto otázkou se zcela vážně zabývají vědci z celého světa. Odpověď však zatím nezná nikdo. 

Erik Toman | inStory.cz
Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Vědci vynalezli materiál budoucnosti. Je desetkrát pevnější než ocel a velmi lehký

Dům a zahrada

Fasáda neplní jen estetickou funkci. Důležitá je i z jiných důvodů

Cestování

Ráj turistů a rybářů. To je vstupní brána do Žďárských vrchů

خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn