Vědci hledají způsob, jak zachránit Zemi před hrozbou supervulkánů

 Země a Příroda 
11. září 2018 13:04 / Erik Toman
  0
📷
5 fotografií v galerii
Supervulkán pod Yellowstone o sobě dává čas od času vědět Depositphotos
Kromě desítek asteroidů s nebezpečně vypadající trajektorií průletů kolem naší zeměkoule a hrozby jaderného celoplanetárního konfliktu zůstávají už tisíce let relativně skrytým, o to však hrozivějším nebezpečím, spící supervulkány.

Proč je vlastně takový supervulkán tak nebezpečný? Jde totiž o sopku schopnou sopečnou erupcí vyprodukovat ničivou energii tisíckrát větší, než u běžných sopečných erupcí. Naštěstí k erupcím supervulkánů dochází maximálně jednou za 100 000 let.

Supervulkán může vzniknout, pokud magma vystupuje k povrchu, ale nemůže z různých důvodů proniknout přes zemskou kůru. Tlak vzrůstá a magma se pod zemským povrchem rozšiřuje do chvíle, kdy zemská kůra už není schopná tento tlak udržet a dojde k obrovské ničivé erupci. Na Zemi se nachází hned několik supervulkánů, jejichž dřívější erupce způsobily katastrofy globálních rozměrů. Nejvíce evidovaných supervulkánů se nachází na území Severní Ameriky.

Přestože sílu supervulkánu jenom těžko něco zastaví, tak se právě nyní vědci z NASA pokoušejí vymyslet, jak zkrotit jeden z nejznámějších supervulkánů - Yellowstonskou kalderu. V NASA totiž připravili odvážný plán, jak tento supervulkán ochladit, dokonce se prý pokusí tuto nesmírnou energii dřímající hluboko pod zemským povrchem využít k výrobě elektřiny. Vědci varují, že jedna z italských sopek je v kritickém stádiu. Čtěte více.

Nebezpečí konstrukce této termální superelektrárny spočívá ovšem právě v tom, aby vědci různými hlubinnými vrty neprobudili spícího obra ze spánku a nezpůsobili tak celoplanetární katastrofu, protože následný oblak popela by na několik let zastínil dopad slunečního světla na Zemi. Tuto sopečnou zimu by dle odhadů nemuselo přežít až 90% všech živých bytostí na planetě.

A jak by tahle přírodní elektrárna vlastně fungovala? Podle záměru NASA by se navrtalo několik vrtů do hloubky až 10 kilometrů, naplnily by se vodou, kterou by teplota magmatu měnila na páru a ta by byla na povrchu využita k pohonu generátorů a výrobě elektřiny. O nejnebezpečnějších sopkách, které ohrožují naši planetu si přečtete zde.

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Známý šéfkuchař Ondřej Molina a slavný barman Tomáš Melzer umí připravit neskutečné dobroty i z toho,...

Styl

Zimní bundy od JD Sports - připravte se na Black Friday

Tech

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky