Co se s naším tělem děje, když máme strach? A můžeme zemřít hrůzou? Vědci mají jasno

Prožití stresující situace může způsobit něco, co vypadá jako zástava nebo selhání srdce
📷
Další 4 fotografie v galerii
 Záhady a tajemství 
05. září 2018 12:19 / Shutetrstock
  6   1
Bojíte se někdy tak, že ani nedýcháte a srdce vám přestává tlouct? Napadlo vás vůbec, že opravdu můžete zemřít hrůzou? Vědci si myslí, že se tak skutečně může stát. Pojďme se podívat, co se s naším tělem děje, když máme strach.

V okamžiku šoku vaše tělo aktivuje „udeř-uteč“ reflex. Začne v thalamu, struktuře o velikosti dvou lískových oříšků ve vašem mozku, ten vyšle signál mozkové kůře. Thalamus netuší, jestli čelíte opravdové hrozbě nebo ne, prostě vás připravuje na potenciální nebezpečí. Díky tomu se ve vašem mozku aktivují dva systémy: sympatický nervový systém a systém adrenálního kortizolu. První z nich využívá nervové dráhy, druhý krevní řečiště.

Když vás zasáhne jejich impulz, rozšíří se vám zorničky, pocítíte příval síly a srdce se vám rozbuší jako blázen. Jinak řečeno, vaše tělo ze sebe vydá všechno, aby vás připravilo na střet s hrozbou. Jakou to má nevýhodu? Pokud je vaše tělo příliš slabé, může ho uvedený děj zatížit natolik, že organismus prostě selže.

Problémem se zabýval David Phillips z Kalifornské univerzity, který jako první popsal tzv. Baskervillův efekt. „Často jsem se zajímal o to, jestli lidé můžou zemřít hrůzou, a pokud ano, jak to kvantitativně zkoumat,“ napsal Phillips. „Nejlepším řešením se zdálo být využití přirozeného experimentu, tedy událostí z reálného života, které by splňovaly určitá kritéria. Za prvé, událost musela stresovat určitou část obyvatelstva, ale ne ty ostatní a za druhé se nesmělo jednat o skutečné nebezpečí, pouze tak mělo být vnímáno.“ Fobie a noční můry, které mohou klidně potkat i vás. Více si přečtěte zde.

A takovou událost badatelé opravdu našli. Zjistili, že v Číně, Koreji a Japonsku je číslo 4 považováno za nešťastné, neboť se jeho výslovnost velice podobá slovu smrt. Ani čtvrtek coby čtvrtý den týdne tak nemá nejlepší pověst. A výsledek? Počet srdečních zástav v této oblasti je ve čtvrtek o 7 % vyšší než v ostatních dnech. Jinak řečeno, strach založený na kultuře, pověrách a prostě na tom, čemu věříte, zvyšuje pravděpodobnost smrti. Častěji ve vás vyvolává pocit ohrožení a nutí mozek ke spouštění obranné reakce, přičemž vystavuje vaše tělo vyšší zátěži a urychluje jeho opotřebování.

Psycholog Walter Cannon se ve 40. letech minulého století podrobně zabýval voodoo smrtí, jinak známou také jako psychogenní smrt nebo psychosomatická smrt. Podobně jako Baskervillův efekt je voodoo smrt silně spojená s kulturními představami společnosti, s tím, čemu věříte. Nastává v okamžiku přepětí nervového systému. Člověk přesvědčený, že byl proklet, zažívá neustálou stresovou reakci. Prodloužený příliv adrenalinu mu postupně zastaví srdce. Proč se dospělí bojí hadů a malé děti ne? Více jsme psali před časem.

Výzkumník John Hopkins navíc zjistil, že prožití stresující situace může způsobit něco, co vypadá jako zástava nebo selhání srdce, a to i bez ucpaných tepen či krevní sraženiny. Což znamená, že smrt může nastat v případě jakékoliv šokující emoce, od intenzivní radosti po hluboký zármutek, vztek či strach.

Je ovšem třeba říci, že pravděpodobnost, že nás něco podobného postihne, je opravdu velmi nízká. 

Jitka Jahodová | inStory.cz
Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Sovětské kosmické monstrum s názvem Buran mělo zničit americký vesmírný program

Dům a zahrada

I soběstačné kočky občas zaskočí nějaká nemoc. Kterými nejvíce trpí?

Cestování

Na skok do Německa: Gastrovíkend s vůní neodolatelných lahůdek