Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Naše tělo je tím nejvzácnějším, co máme, avšak stále jsme ho plně neprozkoumali. Pro vědce je totiž náš organismus stále místem, kde se dějí velké záhady. Například vnitřní fungování mozku je jedním z největších tajemství biologie.

Překvapení jsme se dočkali i nedávno, když se vědcům z Harvard Medical School podařilo objevit nevelké tunýlky, které se nacházejí v našich hlavách a propojují mozek s lebkou. Imunitní buňky je používají jako zkratky, když se potřebují dostat do mozku v případě mrtvice, meningitidy a dalších poruch, které ovlivňují jeho funkci. Tyto tunýlky či kanálky spojují kostní dřeň lebky s okraji mozku a o jejich existenci jsme dosud neměli ani ponětí.

Navzdory objevu se však stále nevědělo, k čemu tyto struktury slouží. Nejnovější poznatky však naznačují, že by mohlo jít o jakousi únikovou cestu. „Tato zjištění naznačují, že imunitní buňky mohou použít zkratku, aby se rychle dostaly do oblasti zánětu,“ řekla Francesca Bosettiová, programová ředitelka amerického Národního institutu neurologických poruch, který studii financoval.

V případě nějakého zdravotního problému či úrazu ji rychle využijí buňky související s imunitním systémem či opravami tkání, aby se ke zdroji problému dostaly v co nejkratším čase. Dosud se myslelo, že buňky tradičně využívaly krevní oběh.

Vědci dokázali buňky sledovat speciální metodou při které množství z nich jednoduše obarvili červeným nebo zeleným fluorescenčním barvivem, díky čemuž pozorovali celou jejich cestu lidským tělem.

Přitom zjistili, že z lebky přicházelo více neutrofilů, než z holenní kosti. Další zkoumání pak odhalilo drobné kanály, které přímo spojují kostní dřeň v lebce s mozkovými plenami, které obalují a chrání mozek a míchu.