Objev, který hodně překvapil! Jak dlouho provází lidstvo rakovina?
Jihoafrická republika má oblasti bohaté na výskyt fosílií. A právě z těchto nalezišť pochází i nález prokazující dosud nejstarší známý případ rakoviny. V kosterních pozůstatcích předka člověka, který zemřel v jeskyni Swartkrans před 1,6 až 1,8 miliony lety, objevili vědci osteosarkomální nádor. Zdá se tedy, že nádorové bujení a jeho mechanismy mají původ hluboko v evolučním procesu.
Otázka, od které doby provází rakovina člověka, byla mezi odborníky diskutována dlouhá léta. Nebyl totiž dostatek historických důkazů. Nejstarší známá zmínka o této nemoci pravděpodobně pochází z Egypta z roku 2 600 před naším letopočtem. Lékař Imhotep popisuje vyboulení prsu, na které nezabírají žádné známé léčebné prostředky. Většina starověkých textů však tuto nemoc nezmiňuje.
Vědci se domnívají, že jedním z důvodů může být skutečnost, že se lidé nedožívali vyššího věku a rakovina tedy neměla dostatečný prostor se rozvinout. „Civilizace není zdrojem rakoviny. Tím, že moderní doba posunula délku lidského života, ji civilizace pouze odhalila," tvrdí onkolog Siddhartha Mukherjee.
Ve fosilních nálezech byly důkazy přítomnosti či existence rakoviny také obtížně zachytitelné, protože pro zkoumání bylo a je k dispozici jen velmi malé množství kostí. Část badatelů se snažila objevit nemoc v mumifikovaných tělech, kde mohli studovat dochované měkké tkáně. Například v roce 1990 probíhala v Peru pitva na tisíc let staré mumii. V těle ženy, která zemřela pravděpodobně ve třiceti letech, byl nalezen zhoubný nádor v levém rameni.
Mumifikovaná těla jsou však stará pouze několik tisíc let, zatímco fosilní nálezy jsou staré miliony let. Vědci jsou přesvědčeni, že kost nalezená v jeskyni Swartkrans je nejstarším známým případem zhoubného nádoru. Abnormální struktura růstu kostní tkáně, s povrchem zvrásněným jako hlava květáku, dovedl tým k diagnóze osteosarkomu, který dnes postihuje převážně děti a mladistvé. O nálezu nejstarších ostatků předchůdce člověka jsme psali v tomto článku.
Fragment prstu levé nohy je však jedinou částí kostry, která byla nalezena. Pro vědce je vzorek příliš malý na to, aby mohli určit, kterému druhu patřila, nebo zda šlo o dospělého jedince či dítě. Nedokáží ani zodpovědět otázku, zda byla rakovina hlavní příčinou úmrtí.
Jsou si však jistí, že nemocného jedince choroba značně omezovala v chůzi a způsobovala mu velké bolesti. Před miliony let úplně stejně jako dnes.
