Objev, po kterém můžeme přepsat učebnice přírodopisu
U ryb je obvyklé, že mají stejnou teplotu těla, jako je teplota okolní vody, ve které se pohybují. V chladnější vodě to ovšem omezuje jejich biologické funkce. Je však známo, že existují výjimky, jako je tuňák či některé druhy žraloků, kteří mohou během lovu svou tělesnou teplotu dočasně zvýšit. Po lovu se však jejich teplota opět navrací k teplotě svého okolí.
Před časem však ichtyologové zjistili, že existuje ryba, která je vybavena termoregulací stejně jako třeba savci a udržuje si tak oproti svému vodnímu okolí trvale zvýšenou teplotu. Touto rybou je Leskyně skvrnitá (Lampris guttatus). Leskyně má na rozdíl od ostatních ryb propracovanou síť krevních cév, v níž tepny vedou podél žil v neprodyšně uzavřených kanálcích. Toto spárované uspořádání cév působí jako protiproudový „výměník“ tepla.
Teplá krev v cévách se poté mísí se studenou přicházející od ploutví. Podobný anatomický trik pomáhá vodní ptákům minimalizovat tepelné ztráty, když jsou jejich nohy ponořeny do studené vody. A podobné tepelné struktury mají ve svých jazycích i velryby. Výměník tepla u leskyň je navíc obalen v centimetr tlusté vrstvě tuku, která je u ryb velmi nezvyklá, a která zřejmě slouží jako izolace.
Po změření teploty leskyň přímo během jejich pohybu v moři se biologové nestačili divit. Průměrná tělesná teplota ryb byla zhruba o 5 °C vyšší než okolní voda a teplota svalů, během plavání dosahovala v místech, kde voda měla pouhé čtyři stupně, dokonce 14 °C! Teplokrevnost tak leskyním poskytuje nemalou výhodu v chladných hlubinách oceánu, kde žijí. Díky tomu mohou v chladné vodě pohotově reagovat a při pronásledování kořisti se rychle pohybovat. S pozoruhodnými tvory z hlubin oceánů se můžete seznámit v tomto článku.
O životě leskyní se toho zatím moc nevědělo. Mají tvar disku, dorůstají délky až 2 metry a váhy kolem 270 kg. Zřejmě obývají hloubky od 50 do 500 metrů a možná loví i hlouběji. Poměrně často uváznou v sítích rybářů jako sice nezamýšlená, ale docela vítaná kořist.
