Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Starověcí Římané používali brány do pekla jako rituální místo, kde obětovali zvířata, která do nich vešla a během chvíle bez jediného zásahu člověka zemřela. Pokud na stejné místo přišel člověk, nic se mu nestalo. Dávní historici tato místa, která se údajně nacházela po celém Středomoří, považovali za vchody do podsvětí.

Před 2200 lety tyto brány využívali starověcí kněží k obětování zvířat v rámci náboženských obřadů. Kněží na místo přiváděli býky, kteří bez jakéhokoliv lidského přičinění umírali. V těchto dávných dobách lidé věřili, že jejich smrt mají na svědomí nadpřirozené síly z podsvětí.

Jednu z těchto bran objevili archeologové v roce 2011 na území dnešního Turecka v ruinách starobylého města Hierapolis. Kamenná brána stojí vedle malé jeskyně v blízkosti hluboké trhliny. Že se jedná o jednu z pekelných bran archeologům došlo poté, co si všimli ptáků, kteří se k jeskyni přiblížili a téměř okamžitě zemřeli.

Vědci dlouhou dobu zkoumali, co je příčinou tohoto jevu. Prvotní podezření padlo na jezero oxidu uhličitého a tuto příčinu vědci nyní potvrdili. Koncentrovaný oxid uhličitý se dostává na povrch a vytváří u země několik desítek centimetrů silnou vrstvu, která je navíc rozdílná v poledne a večer. Podobná místa existují i v jiných částech světa.

Vědecký tým z Německa se na místo zaměřil podrobněji a zjistil, že koncentrace oxidu uhličitého se během dne výrazně mění. V těchto teplých oblastech je totiž smrtící plyn vlivem vysokých teplot značně rozptýlen a jeho koncentrace není životu nebezpečná. Výrazná změna ale nastává ve večerních hodinách, kdy se prostředí jeskyně ochladí a plyn se stává těžším než okolní vzduch.

V takovém případě se ve výšce až půl metru nashromáždí neviditelné jezero oxidu uhličitého, a to v takové koncentraci, která může člověka i zvíře snadno zabít. Pokud je oxid uhličitý koncentrován v uzavřeném místě a jeho obsah tvoří více než 35 %, je pro živý organismus smrtelný.

Tento fakt vysvětluje i to, proč kněží, kteří býky do svatyně odváděli, z jeskyně odešli bez jakékoliv újmy. Zvířata mají totiž hlavu o mnoho níže, a proto se jejich dýchací otvory nacházely přímo ve smrtící lázni. Smrt nenastává okamžitě, přesto ale poměrně rychle. Zvířata nejprve ztrácela vědomí a jejich hlava se tak dostala na samotné dno jeskyně, kde byla koncentrace taková, že se po krátké chvíli udusila.

„Tato nová zjištění jsou velmi cenná, protože v podstatě potvrzují pradávné legendy, jejichž pravdivost lze často jen velmi obtížně ověřit,“ uvedl Gil Renberg, historik z Univerzity v Nebrasce.

Nyní je také velmi pravděpodobné, že archeologové mohou najít i ostatní místa, která se ve Středomoří nachází. Jedno z nich je údajně také v místě zvaném Akaraka, taktéž na území dnešního Turecka.

Turecko je zemí, kde se nachází obrovské množství historických památek a archeologických nálezů. V minulém roce zde archeologové učinili neuvěřitelný objev, když našli pradávný hrad na dně jezera (čtěte: Záhadný hrad byl objeven v hlubinách jezera! Archeologové po něm pátrali desítky let).