Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Proč Gates, přímý a nepřímý investor do značek jako Beyond Meats a Impossible Foods, prosazuje syntetické maso, zejména syntetické hovězí maso, jako řešení klimatického problému?

Bílkovinová i klimatická krize

Jak zdůrazňuje Western Journal, Organizace pro výživu a zemědělství předpověděla celosvětový nedostatek potravin bohatých na bílkoviny po pandemii covid-19 a navíc už nyní přibližně jedna miliarda lidí na světě trpí nedostatkem bílkovin.

V bohatších zemích je tedy syntetické hovězí maso dobrým místem k zahájení řešení tohoto problému s bílkovinami a také ke zpomalení účinků změny klimatu.

Jenomže různé zemědělské a potravinářské lobby po celém světě prosazovaly regulaci, aby si například spotřebitelé mohli legálně stěžovat, že veganské restaurace jim nepodávají živočišné produkty. Stejné zákony přece také chrání spotřebitele před čokoládovou příchutí namísto čokolády. V poslední době však značky jako Beyond Meat pokročily ve vývoji syntetického hovězího, na restaurační jídelní lístky se ale ještě nedostaly.

Zemědělství patří mezi velké znečisťovatele ovzduší

Je to tak, a proto se na tento sektor Bill Gates také zaměřil. Zemědělství představuje 10 procent emisí skleníkových plynů pouze v USA, kde je velká výroba masa a mléčných výrobků. Gates říká, že rozvojové země s méně vyspělým zemědělstvím mají ještě delší cestu k zemědělské uhlíkové neutralitě.

Když se Gates zmiňuje o syntetickém masu, pravděpodobně mluví o rostoucím trhu velmi sofistikovaných alternativ veganského masa, ale sám je také investorem do alespoň jednoho slibného startupu. Tyto společnosti pěstují jednotlivé kusy svalové tkáně, tedy syntetického masa, a nepotřebují k tomu živé zvíře.

A proč je zrovna hovězí středem pozornosti? Protože chov hovězího masa spotřebuje mnohem více zdrojů než chovy drůbeže nebo dokonce vepřového. Takže pokud chceme opravdu pomoci planetě a nechceme se zcela vzdát masa, pak je syntetické hovězí tou nejlepší cestou.

Jak se dělá syntetické hovězí

Řada nových firem, které se na syntetické hovězí specializují, postupuje prakticky stejně. Ze živých zvířat jsou odebrány buňky o velikosti pepřové kuličky, takže zvířata se následně bez problémů vrátí zpět na pastvu. Buňky jsou kultivovány a pěstovány do svalové a tukové tkáně. "Vlákna z jednoho vzorku vyrostou na 800 milionů vláken tkáně,“ říká Mark Post, který v roce 2013 vyvinul vůbec první hamburger z laboratorního masa. 

Jiné firmy pracují na tom, aby se dokonce při pěstování laboratorního masa kompletně vyhnuly odběru buněk ze zvířat. Zájem restaurací ale zatím není, i když firmy věří, že by tuto bariéru mohly prolomit do dvou let.

Například v Singapuru budou v nabídce brzy americké kuřecí nugety, které se pěstují v laboratoři. V prosinci 2020 agentura Bloomberg testovala laboratorní kuřecí a pochválila jeho texturu a chuť. 

Zdá se, že překážkou mezi laboratorním masem a restauračním či supermarketovým trhem jsou kromě předsudků především astronomické náklady na výrobu syntetického masa. Firmy ale doufají, že se jim podaří vyřešit i tuto překážku díky novým technologickým postupům. Dále čtěte: Převratné řešení obezity. Vědci našli lék, po kterém se hubne jako po žádném jiném.