Devastující změny klimatu přivedou do Evropy obrovský počet migrantů
Nová studie, jejíž hlavním autorem je Wolfram Schlenker, profesor Columbijské univerzity v New Yorku, nepředpovídá evropskému kontinentu dobré časy. Z výsledků jeho analýzy totiž vyplývá, že významné změny klimatu mohou v roce 2100 na prahy Evropy přivádět až jeden milion migrantů ročně, což je oproti dnešnímu stavu přibližně trojnásobek.
Trojnásobné množství migrantů v evropském kontinentu je navíc predikováno pouze na základě současný klimatických trendů. Studie nepočítá s dalšími velice důležitými faktory, jakými mohou být například politické a ekonomické situace různých států.
Schlenker zároveň tvrdí, že i když se současné trendy v globálním oteplování umírní, Evropa se i tak ke konci století bude potýkat minimálně se čtvrtinovým nárůstem žadatelů o azyl. „Evropa bude ještě dlouho svědkem rostoucího počtu zoufalých lidí, kteří se rozhodnou opustit své domovy,“ uvedl v prohlášení Schlenker.
Bob Ward, ředitel politiky a komunikace Výzkumného ústavu Grantham na univerzitě London School of Economics and Political Science, ke studii uvedl, že výsledky by neměly být brány na příliš lehkou váhu a politici jednotlivých evropských zemí by se jimi měli seriózně zabývat.
„Tato studie ukazuje, jak může být Evropa postižena jedním z nejvážnějších dopadů globálních klimatických změn. Stovky milionů lidí budou vystaveny nárůstu hladin moří a extrémním změnám počasí, které způsobí masovou migraci obyvatel mimo krizové oblasti. Z dějin již víme, že takové pohyby obyvatelstva mohou vést ke konfliktům a válkám s ničivými důsledky,“ uvedl dále Ward.
Předpokládá se, že změny klimatu budou mít za následek velká sucha, povodně a další extrémní výkyvy počasí, stejně jako stoupající hladiny moří v souvislosti s táním ledovců. Všechny tyto přírodní jevy povedou k tomu, že zemědělství bude obtížnější, zejména pak v zemích subsaharské Afriky a částí Asie.
Dopady klimatických změn se sice částečně projeví také v Evropě, avšak její trvalá relativní prosperita a pokročilá infrastruktura způsobí, že se pro migranty stane stále velmi vyhledávanou oblastí, podobně jako je tomu dnes.
Evropská migrační krize se výrazně prohloubila v posledním desetiletí. Hlavní příčinou je válka v Sýrii, turbulence v severní Africe a na Středním východě a rozrůstající se mladá populace se špatnými vyhlídkami na život v mnoha oblastech Afriky.
Údaje z analýzy ukázaly, že čím více v klíčových zemědělských oblastech vzrůstala teplota, tím více lidí opouštělo své domovy a hledalo útočiště v jiných zemích. Největší nárůst migrantů pocházel právě z horkých míst, jako je Irák a Pákistán. Na druhé straně migrace z chladnějších severních zemí se zmírnila, když teplota vzrostla. Linie mezi teplotou a migrací je tedy podle vědců znatelná.
Globální zvýšení teploty o 2,6 °C, které je podle odborníků na klimatické změny pravděpodobné, pokud nebudou přijata drastická opatření na snížení emisí skleníkových plynů, by kolem roku 2100 znamenalo pro Evropu minimálně 660 000 dalších žadatelů o azyl. Při vyšším nárůstu teploty bude migrace samozřejmě daleko vyšší a nereálná nejsou ani čísla okolo milionů dalších žadatelů ročně.
Spojení migrace se změnou klimatu je ale považováno za kontroverzní. Rostoucí teploty a extrémní počasí sice migraci zvyšuje, je ale nesmírně obtížné oddělit tento faktor od mnoha dalších, kterými může být zejména zmíněná politická a ekonomická situace zemí.
Schlenker také upozorňuje, že zvýšená migrace znamená vyšší tlak na některé země, kde se bezesporu zhoršuje politická situace. Celý problém je tedy jakousi spirálou, která se velmi těžko ovládá.
Zda jsou tyto teplotní scénáře reálné, lze těžko odhadnout, studie vychází pouze z trendů, které se mohou kdykoliv změnit. Některé dlouhodobější předpovědi jsou mnohem děsivější.
