Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Nové nálezy, které souvisejí se stavbou známou jako Stoneheng, potvrzují již dřívější domněnky o tom, že oblast okolo menhirového komplexu, který zdobí Salisburskou pláň, po tisíce let obývaly různé starověké národy. „Nálezy nám umožňují získat stále podrobnější obraz o tom, jak lidé okolo Stonehenge žili a co tam dělali,“ říká Matt Leivers, konzultant a archeolog pro Wessex Archeology.

Vláda Spojeného království svůj projekt, za který z kapsy pustila 2,4 miliardy dolarů, schválila již v roce 2020. Rozhodnutí podle některých hlasů poškodí jednu z historicky nejcennějších starodávných krajin světa. Ještě předtím, než má dojít k vyhloubení tunelu pro přemístění nedaleké dálnice, byla oblast svěřena společnosti Wessex Archeology.

Co vydalo předběžné kopání

Archeologové prozkoumali tři kilometry dlouhý pás, kde má být vybudován silniční tunel. Průzkum byl nejprve veden ze vzduchu, s pomocí geofyzikálního zařízení badatelé v půdě hledali struktury, které byly v dávné minulosti narušeny kopáním a kde mohla stát nějaká stavení.

„Zkušebními“ vykopávkami našli několik hrobů, které se nacházejí jihozápadně od Stonehenge. Předpokládá se, že je zde vyhloubila kultura zvoncových pohárů známá pro pohřební praxi, kdy byli zesnulí zahrabávaní do země společně s keramikou ve tvaru zvonu. Tito lidé žili před 4800 až 3800 lety v době měděné, kdy přišla revoluce v užívání předmětů z mědi, jak název periody napovídá.

Jeden z hrobů byl určen pro zesnulé dítě. Z něj se dochovaly jen ušní kůstky. V jámě se povaloval i jednoduchý hrnec. V další díře ležely ostatky dvacetileté ženy, která byla zkroucená okolo zdobeného hrnce. V hrobu se nacházel také fragment měděného šídla, možná jehly, a podivný břidlicový předmět ve tvaru válce.

Oba hroby jsou staré zhruba 4500 let, což odpovídá stáří menších „modrých kamenů“ menhirové památky. Ty jsou rozestavěny okolo hlavního kruhu pískovcových kamenů, takzvaných sersenů, a v jeho nitru.

Kromě dalších keramických nádob také byly shromážděny pazourky a jelení paroh. Předměty mohly být použity ke kopání při pracích na historické památce. „Stonehenge byl stavěn po velmi dlouhou dobu. Dokonce i dokončení jednotlivých fází mohlo trvat roky nebo desetiletí,“ vysvětluje Leivers.

Stopy po římské invazi

Jihovýchodně od neolitického monumentu se nacházejí dříve nepovšimnuté příkopy. Výzkumníci se domnívají, že mohly být součástí pevnosti z doby železné známé jako Vespasianův tábor. Pevnost měl vybudovat římský generál, později císař Titus Flavius Vespasienus. Římské legie přes tohle území dál do Británie vedl roku 43 našeho letopočtu. Neexistují ale důkazy o tom, že opevněné stanoviště skutečně vybudoval právě on.

Jižně od hrobů si archeologové všimli příkopů. Patrně tvořily jakousi ohradu. Podle předběžných odhadů pocházejí ze střední až pozdní doby bronzové před 3500 let a musela se zde rozprostírat i nějaká osada. V okolní půdě se údajně povalovaly i spálené pazourky, což svědčí o zpracovávání kovu, keramiky, kůže nebo plodin.

Vládní společnost Highways England, která se stará o silnice a dálnice v Británii, uzavřela s firmou Wessex Archeology smlouvu, což archeologům umožní lokalitu studovat. Ještě později v tomto roce slibují hlavní výkopové práce. Psali jsme také: Po staletí zaměstnával tento zázrak historiky a archeology mnoha záhadami. Nyní je vše jasné.