Co byste cítili, kdybyste se ocitli v blízkosti tyranosaura, stegosaura, triceratopse nebo brachiosaura

Nikdo s jistotou neví, jaké pachy druhohorní dinosauři vydávali
📷
Další 3 fotografie v galerii
 Věda a Výzkum 
12. července 2020 15:00 / Pixabay
  28   3
Jednou z vlastností druhohorních dinosaurů, o kterých dosud takřka nic nevíme, je odér, který jejich těla vydávala. Ucítíme někdy dinosauří pach? Co byste cítili, kdybyste se ocitli v blízkosti tyranosaura, stegosaura, triceratopse nebo brachiosaura? Pojďme se blíe podívat na tuto zajímavou otázku.

Jaký pach vydávali druhohorní dinosauři? Páchli by stejně silně, jako většina dnešních velkých zvířat? Obracel by se vám žaludek z pachu, který by se linul z tlamy velkým teropodům (kterým zahnívaly zbytky masité potravy v okolí zubů)? Jak mocně by na vás zapůsobil druhohorní svět vůní a pachů? To je bohužel otázka, na kterou nebudeme znát odpověď nikdy – molekuly pachů se nám totiž ve fosilním stavu nedochovaly. Můžeme ale zapojit fantazii a pomoci si porovnáním pachů vydávaných současnými příbuznými dinosaurů.

Molekuly pachu se ve fosilním záznamu nedochovaly

Ačkoliv však některé animatronické modely dinosaurů už dnes vydávají dokonce i „zaručeně dinosauří“ odér, přímé doklady k této součásti biologické podstaty dinosaurů jednoduše nemáme. Je pravdou, že fosilní kosti dinosaurů z některých lokalit (například z geologického souvrství Hell Creek) jsou cítit jakousi zatuchlinou – přitom ještě nedávno se obecně tvrdilo, že zkameněliny dinosaurů žádný pach nevydávají. Tak jako tak, dávný odér svých původců nám nezachovaly. Mohli bychom se tedy spokojit s konstatováním, že mnozí dinosauři nejspíš páchli, ale nikdy se o tom nic konkrétnějšího nedozvíme. Existuje sice velmi malá šance, že bychom mohli v blízké budoucnosti objevit fosilní otisk měkké tkáně v podobě pachové žlázy na fosilní kůži některé z dinosauřích mumií, ani tak bychom ale nebyli schopni rekonstruovat původní funkční aparát.

Jak asi "voněl" tokající Therizinosaurus?

V současnosti se množí objevy tzv. měkkých tkání ve fosiliích druhohorních dinosaurů a původní „biomolekuly“ dokládají, že v horninách se nám možná dochovalo mnohem víc než jen pouhé v kámen proměněné kosti. Známe už původní stopy biomolekul různých druhů dinosaurů a například i zbarvení jejich opeření nebo kůže. To ale neznamená, že někdy budeme schopni identifikovat biochemické pozůstatky dávných dinosauřích pachů. Jak kdysi „voněl“ zmoklý Yutyrannus, „tokající“ Therizinosaurus nebo zabahněný Ankylosaurus, se už opravdu nejspíš nikdy nedozvíme. Ani moderní paleontologie totiž nedokáže dělat zázraky.

Čich byl pro mnohé dinosaury velmi důležitým smyslem

Čich byl ale pro dinosaury velmi důležitý, alespoň to je jisté. U druhu Tyrannosaurus rex byly čichové laloky v mozku natolik velké, že je prakticky jisté, že tento obří teropod svým čichem vynikal. Rovněž mnozí další teropodní dinosauři dokázali svým skvělým čichem vyhledávat potravu, partnera pro rozmnožování, potenciální nebezpečí ze strany jiných predátorů apod. Dokonce i mnozí býložraví ptakopánví dinosauři měli nejspíš velmi dobrý čich (například "obrnění" ankylosauři) a někteří ptáci zdědili tuto kvalitu od svých dinosauřích předků. Pokud byl ale čich pro dinosaury tak důležitý, je možné, že by nevydávali žádné pachy? Nebo je to spíše naopak a dinosauři se mohli pachovými stopami dokonce aktivně dorozumívat?

Dinosauři mohli páchnout spíše tím, co měli na těle

Pravděpodobnější je spíše druhá možnost. A tak má určitě smysl klást si otázku, jaké pachy asi dinosauři mohli vydávat. Zajímavé je, že silný odér nemusí vydávat samotné tělo zvířete – mnozí živočichové jsou cítit spíše bahnem, fekáliemi nebo tlející organickou hmotou, která uvízne v jejich tlamě, kůži nebo srsti. Možná i dinosauři byli cítit spíše tím, co měli na svém těle, než tělem samotným. I dnešní plazi, kteří mají obvykle holou, šupinatou kůži, vydávají pachy ze specializovaných žláz – například krokodýli a někteří hadi tímto způsobem komunikují navzájem. Dá se tedy předpokládat, že i mnozí dinosauři – od obrněných ankylosauridů až po opeřené teropody – vydávali nejrůznější odéry, kterými signalizovali například svůj aktuální stav a rozpoložení ostatním jedincům stejného druhu nebo dokonce možná i druhům jiným.

Druhohorní krajina byla možná poseta tlejícími těly

Vedle zraku a sluchu byl čich nejdůležitějším smyslem pro orientaci v drsném a nebezpečném druhohorním světě. A stejně jako byli mnozí dinosauři dobře vidět a slyšet, byli nejspíš i dobře cítit. Více byli obvykle cítit velcí dinosauři, naopak malé druhy pravděpodobně silný zápach nevydávaly. Člověk nemá čich tak dobře vyvinutý jako někteří psi nebo kopytníci, i my bychom ale nejspíš v druhohorní krajině dinosaury brzy ucítili. Ostatně existují hypotézy, že druhohorní svět byl na mnoha místech doslova posetý tlejícími těly ulovených nebo uhynulých dinosaurů a dalších tehdejších tvorů. Možná by to nebyla zkušenost úplně příjemná, ale rozhodně by byla velmi zajímavá. Více se dočtete také zde.

Vladimír Socha | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Odpověď na otázku, zda auta mohou jezdit na solární panely, je tady

Dům a zahrada

Čeho se při zavařování vyvarovat, abyste si nezničili úrodu

Cestování

Cestování s malým dítětem je výzvou, která vyžaduje správné vybavení

Zavřít reklamu