Kolumbova tvrzení o bojích s kanibaly mohou být nakonec pravdivá
Kolumbus se mnohokrát mýlil. Myslel si například, že Bahamy jsou součástí Asie a že domorodí obyvatelé Karibiku jsou indiáni, kteří dychtí podřídit se svým novým křesťanským vládcům.
Jedno tvrzení z jeho deníků, které je i dnes zvláště sporné, se týká kanibalů. Podle Kolumbuse kmen kanibalských válečníků, kterým se říkalo Kaniba, opakovaně napadal mořeplavcovu posádku i domorodá společenství na Bahamách. Je však tato pověst pravdivá?
Přestože neexistují žádné důkazy o tom, že by byli kanibalové, byla Kaniba skutečně skupinou Jihoameričanů, lépe známou jako Karibové. Je známo, že skupina lidí ze severozápadního amazonského regionu kolonizovala několik karibských ostrovů počínaje rokem 800 po Kristu, ale archeologické důkazy naznačují, že se nikdy nedostala tak daleko na sever, tedy na Bahamy. Přesto Kolumbus tvrdil, že se s nimi setkal. Buď se tedy znovu mýlil, nebo historici dosud nedospěli k celkovému obrazu migrace Karibů.
Čerstvě publikovaná studie naznačuje, že Kolumbus mohl mít pravdu. Analýzou více než 100 lebek z Karibiku (plus několika z Floridy a Panamy) z let 800 až 1542 dospěli vědci k závěru, že Karibové skutečně na Bahamách byli již od roku 1 000 po Kristu, což znamená, že Kolumbusovy záznamy o jejich nájezdech mohly být pravdivé.
Nový Svět, staré problémy
Podle Kolumbových záznamů byl Nový svět (nyní moderní Bahamy) rozdělen mezi dvě hlavní populace. Arawaky, které Kolumbus popsal jako nejlepší lidi na světě, a hrůzostrašné Kaniby, kteří byli kanibaly. Slovo Kaniba se navíc Kolumbus naučil právě od Arawaků.
Archeologické důkazy naznačují, že obyvatelé Karibové - Kanibové expandovali z jihoamerické pevniny až na sever od ostrova Guadeloupe, asi 1 600 kilometrů jižně od Baham.
Aby vědci vytvořili ucelenější obraz karibské expanze, analyzovali morfologické rysy 103 lebek vypůjčených ze sbírek karibského muzea v naději, že podobnosti a rozdíly mohou odhalit kulturní původ těchto lidí.
Pomocí analýzy struktury lebek tým identifikoval tři odlišné skupiny migrantů. Podle vědců přišli první karibští osadníci z jihoamerického poloostrova Yucatán kolem roku 5 000 před Kristem a migrovali na moderní Kubu a na severní Antily. Později Arawakové z dnešní Kolumbie a Venezuely migrovali do Portorika mezi roky 800 a 200 před Kristem.
Nakonec Karibové překonali moře a dostali se na ostrov Hispaniola (kde jsou nyní Haiti a Dominikánská republika), a to kolem roku 800 po Kristu, než pokračovali v expanzi na Jamajku a na Bahamy. Kolem roku 1000 nejspíš začaly násilné konflikty mezi Arawaky a Kariby.
Tato zjištění dávají důvěru Kolumbovým tvrzením, že Arawakové byli často obleženi svými agresivními sousedy. Ale co kanibalismus? Podle vědců je možné, že Karibové občas jedli maso svých nepřátel, aby v nich vzbudili strach.
Kolumbovy zprávy o kanibalismu měly katastrofální dopad na postoje Evropanů vůči Karibiku a jeho lidem. Zatímco španělská monarchie původně plánovala zacházet s domorodými skupinami s úctou a platit jim za jejich práci, po těchto zprávách změnila názor. Zvlášť, když Kolumbus prohlásil, že Karibové jsou kanibalové, kteří se odmítli obrátit ke křesťanství. I to nakonec vedlo k násilnostem, kterých se Evropané na domorodých národech v Novém Světě dopouštěli. Dále čtěte: Ježíš se na biblické lodi nejspíš vůbec neplavil.
