Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Letní prázdniny jsou v plném proudu a mnozí čtenáři již zamířili, anebo možná teprve zamíří, k moři do Chorvatska. Ačkoliv je na tom tato balkánská země s objevy dinosaurů podobně jako náš stát (tedy velmi bledě), přece jen jeden platný rod a druh na svém kontě už mají. Byl formálně popsán v roce 1998 a dostal jméno Histriasaurus boscarollii. Lokalitu, ve které byly fosilie tohoto sauropoda nalezeny, objevil jistý Darío Boscarolli, podle něhož získal dinosaurus své druhové jméno. Rodové (první) jméno pak odkazuje k poloostrovu Istrie, tedy jeho latinské formě Histria.

Dinosaurus byl objeven u městečka Bale v Istrijské župě

Zkameněliny jediného známého jedince v podobě série hrudních obratlů byly objeveny v polovině 90. let minulého století nedaleko městečka Bale (či Valle), malé aglomerace o jedenácti stech obyvatelích na území Istrijské župy. Dinosaura popsal italský paleontolog Fabio Marco Dalla Vecchia v periodiku Geologia Croatica. Fosilie byly zachovány v sedimentech dosud nepojmenovaného souvrství raně křídového stáří (zhruba před 130 miliony let). Histriasaurus byl dlouhokrký sauropodní dinosaurus, pravděpodobně zástupce specifické čeledi těchto býložravých obrů zvané Rebbachisauridae. Jednalo se o menší až obří sauropody obývající velkou část světa v období pozdní jury až rané pozdní křídy (asi před 150 až 93 miliony let).

Ne všichni vědci chorvatského dinosaura uznávají za platný druh

Ačkoliv mnozí paleontologové dodnes považují druh H. boscarollii za vědecky pochybný, většina novějších studií k němu přistupuje jako k oficiálně platnému, samostatnému rodu a druhu. Je jen škoda, že o tomto chorvatském dinosaurovi zatím nemáme dostatek podrobnějších informací. Rebachisauridi byli poměrně úspěšní býložravci, jejichž zkameněliny známe z území Jižní Ameriky, Severní Ameriky, Afriky i Evropy. Existovali po dobu téměř 60 milionů let a dosud bylo objeveno zhruba 17 jejich rodů. Histriasaurus patřil k vývojově nejprimitivnějším zástupcům, naopak nejvyspělejší byly poměrně známé rody Nigersaurus, Rebbachisaurus nebo Demandasaurus.

Příbuzný Maraapunisaurus možná vážil přes 100 tun

Obvykle se jednalo o sauropody menší až střední velikosti, výraznou výjimkou je ale druh Maraapunisaurus fragillimus, až do roku 2018 známý jako Amphicoelias fragillimus. Jedná se o původce obřího obratle objeveného roku 1878 v Coloradu. Jeho celková výška v kompletním stavu činila zhruba 2,5 metru, což odpovídá rebachisauridovi o délce kolem 30 metrů a hmotnosti kolem 100 tun. I mezi jinak relativně malými rebachisauridními sauropody bychom tedy našli skutečné giganty. Bohužel o maraapunisaurovi toho stejně jako o chorvatském histriosaurovi mnoho nevíme.

Histriasaurus byl jen o trochu těžší než slon

V obou případech bude nezbytné objevit další (a kompletnější) fosilní materiál, abychom se o nich dozvěděli více informací. Rebachisauridi byli světu představeni v roce 1954 s popisem druhu Rebbachisaurus garasbae na území Maroka. Až do 90. let si ale nikdo s jejich přesným zařazením do dinosauřího systému nevěděl rady, teprve nové objevy příbuzných druhů ukázaly, o jakou skupinu sauropodů se vlastně jednalo. Zřejmě šlo o specializované býložravce, spásající nízko rostoucí vegetaci, s průměrnou délkou nepřekračující zhruba 15 metrů a hmotností v rozmezí 8 až 12 tun. To samé tedy zřejmě platilo i pro histriosaura, zatím jediného známého „prázdninového“ dinosaura z Chorvatska. Více se dočtete například zde a také zde.