Astronomové našli exoplanetu, ze které stoupá pára. Má také atmosféru a gravitaci
Jenomže je tady háček. Astronomové nedokáží určit, zda signál vodní páry pocházel z exoplanety nebo její hvězdy. „Vidíme signál a téměř jistě je to způsobeno vodou. Ale zatím nemůžeme říci, zda je tato voda součástí atmosféry planety, což znamená, že planeta atmosféru má, nebo zda vidíme vodní signaturu přicházející z hvězdy,“ uvedla Sarah Moran z University of Arizona v oficiálním prohlášení.
Je to tedy zamotané, ale také nadějné. Exoplaneta GJ 486 b oběhne svého červeného trpaslíka za 1,5 pozemského dne, což naznačuje, že se nachází v obyvatelné zóně. Kromě toho je tento skalnatý svět zhruba o 30 procent větší než Země, a má dokonce silnější gravitaci než naše planeta. Na druhou stranu, fakt, že povrchová teplota tam dosahuje 430 stupňů Celsia, znamená, že nikomu není jasné, jak by na exoplanetě mohla být atmosféra.
A to je právě jeden z důvodů, proč existuje možnost, že vodní pára vlastně pochází z hostitelské hvězdy. Dokonce i naše Slunce někdy obsahuje vodní páru ve svých slunečních skvrnách, které jsou chladnější než jeho horký povrch. A hvězda exoplanety GJ 486 b je považována za mnohem chladnější než Slunce, což naznačuje možnost většího množství vodní páry v jejích hvězdných skvrnách.
Takže jak to tedy je? Především je to pro astronomy velmi matoucí. Vědci nezpozorovali žádné důkazy o tom, že by exoplaneta během svých tranzitů kolem červeného trpaslíka procházela nějakými hvězdnými skvrnami, tedy možným zdrojem páry. To ale neznamená, že jinde na hvězdě tyto skvrny nejsou. A to je přesně ten fyzikální scénář, který by otiskl tento vodní signál do dat a mohl by nakonec vypadat jako planetární atmosféra. Astronomové data sice zkoumali pomocí hned tří různých metod, přičemž všechny nakonec ukázaly stejný výsledek, zda ale objevili exoplanetu s vodní párou, atmosférou a gravitací, si stále jistí být nemohou.
Tým také použil počítačové modely k určení signálu a došel k závěru, že nejpravděpodobnějším zdrojem byla skutečně vodní pára. Počítačové modely na druhou stranu ale rovněž naznačovaly, že signál by mohl pocházet z planetární atmosféry nebo i z hvězdných skvrn. Takže bude potřeba dalšího výzkumu, aby si astronomové jednoho dne mohli být jistí tím, že skutečně našli exoplanetu s vodní párou.
Přítomnost vodní páry v atmosféře na teplé kamenné planetě by totiž představovala velký průlom pro vědu o exoplanetách. Planety obíhající kolem trpasličích hvězd jsou totiž hlavními cíli při hledání atmosféry u kamenných exoplanet. O exoplanetách panuje mezi astronomy obecný předpoklad, že jsou to planety s největším potenciálem pro existenci života. Musí se ale samozřejmě nacházet v obyvatelné zóně tak, aby nebyly příliš chladné nebo naopak příliš horké a samozřejmě na nich musí být voda.
Autorský článek, další zdroj: NASA
