Teleskop Jamese Webba našel ztracené dvojče Mléčné dráhy
Galaxie, která se nachází 9 miliard světelných let od Země, dostala jméno Prskavka, a to podle trpasličích galaxií a dvou desítek kulových hvězdokup, tedy rojů milionů hvězd spojených gravitací, které září kolem ní. Podle autorů nové studie, kteří data z Jamese Webba analyzovali, tato galaxie nenasytně hltá tyto blízké objekty, aby se stále zvětšovala.
Tohoto vesmírného kanibala objevil tzv. First Deep Field teleskopu Jamese Webba, což je nejhlubší a nejpodrobnější pohled na vesmír, jaký byl kdy zachycen, navíc v plných barvách. Stalo se to už loni v létě a Prskavka na fotografii z teleskopu vypadá jako pokřivená oranžová čára, kterou obklopují světelné skvrny. Vědci naše dvojče od té doby studovali a svoji práci publikovali v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Tvrdí v ní, že galaxie roste kanibalizací svých sousedů, podobně jako se předpokládá, že to udělala naše mladá Mléčná dráha.
Podle vědců ze Swinburne University tak můžeme být svědky toho, jak tato galaxie nabírá svou hmotu ve formě trpasličí galaxie a několika kulových hvězdokup. Tak to asi bylo i s Mléčnou dráhu, v době, kdy byl vesmír pouze v jedné třetině svého současného věku. Světlo vzdálené Prskavky, které zablikalo ze souhvězdí Volans na jižní obloze, k nám putovalo 9 miliard let, až dorazil k vesmírnému dalekohledu Jamese Webba po gravitačním tahu kupy galaxií, který se zkřivil v časoprostoru. Tato dlouhá doba cestování znamená, že světlo odhaluje galaxii, jak vypadala pouhé 4 miliardy let po velkém třesku. V tomto bodě starověké historie našeho vesmíru měla Prskavka jen 3 procenta hmotnosti Mléčné dráhy, ale vědci očekávají, že galaxie pohltila dostatek materiálu, aby fakticky odpovídala velikosti naší vlastní galaxie.
Vědci v tomto bodě mají poměrně jistotu, protože pozorovali některé klíčové podobnosti mezi Prskavkou a naší vlastní Mléčnou dráhou. Analýzou kulových hvězdokup, které obklopují Prskavku zjistili, že hvězdné roje se podobají mladším verzím zhruba 200 kulových hvězdokup pozorovaných kolem Mléčné dráhy. A aktivní spotřeba blízké trpasličí galaxie samotnou Prskavkou je další pozoruhodná paralela s minulosti naší galaxie, tedy důkaz, který vidíme ve zbytkových stopách hvězd a kup z roztrhaných galaxií roztroušených mimo náš galaktický disk.
Co ale vědci nevědí, je, jak se hvězdy shlukly do kulových hvězdokup, ale naše dvojče nabízí pohled na vesmírné záhady hluboko do minulosti. Původ kulových hvězdokup je dlouhodobou záhadou, kterou by možná jednou teleskop Jamese Webba mohl rozluštit, protože má schopnosti dívat se daleko v čase. A toho vědci chtějí využít i k dalšímu zkoumání našeho dvojčete, aby zjistili víc podrobností o tom, jak vznikla a tím pádem také o tom, jak vznikala naše vlastní galaxie. Vědci také zkoumali stáří a distribuci metalicity těchto kulových hvězdokup a zjistili, že se podobají mladším verzím hvězdokup kolem naší vlastní galaxie.
Autorský článek, další zdroj: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society
