Vědci už vědí, kdy naše Slunce vybuchne. Lidstvo vymře dávno předtím
Slunce je podle vědeckých výpočtů staré asi 4,6 miliardy let a vědci vypočítali, že dosáhne konce svého života asi za dalších 10 miliard let. A to je opravdu ještě hodně daleko. Jenomže než ze Slunce bude skutečně jen svítící mlhovina, stanou se drastické věci.
Tak asi za 5 miliard let se Slunce promění v červeného obra. To znamená, že jádro hvězdy se zmenší, ale jeho vnější vrstvy se naopak rozšíří na oběžnou dráhu Marsu a pohltí naši planetu. Pokud tedy Země v tomto okamžiku ještě vůbec bude existovat. A to znamená jediné. Než se tohle stane, žádná civilizace na Zemi už nebude.
Ve skutečnosti má podle nejnovějších výpočtů lidstvo k dispozici pouhou jednu miliardu let, než to všechno skončí. A skončí to tak „brzy“ z toho důvodu, že každou miliardu let se jas Slunce zvyšuje asi o 10 procent. To se nemusí jevit na první pohled jako něco nebezpečného, ale opak je pravdou. Bude to právě zvýšení jasu Slunce na neúnosnou hranici, co ukončí život na Zemi. Oceány se tak vypaří a povrch naší planety bude příliš horký na to, aby se na něm vytvořila a udržela voda. A o nesnesitelném vedru ani nemluvě. Zkrátka to nebude k přežití.
Takže úplná smrt Slunce už není to, co by pozemskou civilizaci mělo trápit. Ale je zajímavé vědět, jak se z takového žhavého obra stane jen mlhovina. Vědci proto použili počítačové modelování k určení toho, že stejně jako 90 procent ostatních hvězd, se i Slunce s největší pravděpodobností smrští a nejprve z něho bude bílý trpaslík a pak teprve ona svítící planetární mlhovina.
Když hvězda zemře, vyvrhne masu plynu a prachu, které se říká prostě obálka. Ta může mít až polovinu hmotnosti hvězdy. Tento proces odhalí jádro hvězdy, které vlastně lidově řečeno dojde palivo a zemře. Teprve pak horké jádro způsobí, že vyvržená obálka jasně zazáří a to je ona planetární mlhovina. Ale tu už naše civilizace rozhodně neuvidí, pokud se jí tedy nepodaří nejpozději do jedné miliardy let kompletně přesídlit na jinou planetu.
Fakt, že to bude právě Slunce, které zabije vše na Zemi a pak i planetu samotnou, je už dobře známý. Otázkou je, zda to my, jako civilizace, stihneme ještě dříve. A pokud se nedokážeme zabydlet jinde ve vesmíru, bude to znamenat definitivní konec.
Ostatně tak nějak podle nejnovější studie NASA skončily i jiné civilizace ve vesmíru a NASA se proto nejnověji domnívá, že tam prostě nikdo další není. Právě NASA totiž analyzovala teorii tzv. Velkého filtru, která předpokládá, že starověké mimozemské civilizace mohly samy sebe vyhladit dříve, než měly šanci navázat s námi kontakt.
Teorii velkého filtru poprvé navrhl v roce 1998 Robin Hanson, ekonom z Univerzity George Masona. Napsal tehdy, že „skutečnost, že se náš vesmír zdá v podstatě mrtvý, naznačuje, že je velmi, velmi těžké, aby vznikl pokročilý a trvalý život“. Hanson tvrdil, že mnoho mimozemských civilizací mohlo zaniknout předtím, než měly technologii potřebnou k expanzi mimo svůj svět. NASA tvrdí, že teorie Velkého filtru závisí na předpokládaném výsledku pozorování, že tam nikdo není. Tento závěr je ale podle vesmírné agentury předčasný, i když jsme zatím nic nenašli. Nicméně teprve nyní disponuje lidstvo technologiemi, které by mohly něco najít, pokud to tam je.
Přesto je nová studie NASA varováním pro lidstvo a zároveň osvětluje skutečnost, že lidská spolupráce může hrát zásadní roli při zlepšování našich šancí na přežití proti mnoha existenčním hrozbám, kterým by náš druh mohl v nadcházejících letech čelit. Tedy mnohem dříve, než vše ukončí naše Slunce.
Autorský článek, další zdroj: Nature Astronomy
