Nová studie odhalila, jak Měsíc tajně ovlivňuje zemskou magnetosféru
Znamená to, že tyto měsíční síly ovlivňují naši horní atmosféru a způsobují tak její výkyvy, stejně jako je tomu v případě přílivů a odlivů u moří a oceánů. Vědci ve své práci použili data, která sbírali více než 40 let pomocí satelitů ke sledování nepatrných změn tvaru plazmosféry, vnitřní oblasti zemské magnetosféry. Ta má především za úkol chránit Zemi před slunečními bouřemi a dalšími typy vysokoenergetických částic.
Plazmosféra je zjednodušeně řečeno takový koblihovitý blob chladné plazmy, který se nachází na vrcholu siločar magnetického pole Země, tedy těsně nad ionosférou, elektricky nabitou částí horní atmosféry. Plazma neboli ionizovaný plyn v plazmosféře, je hustší než plazma ve vnějších oblastech magnetosféry, což způsobuje, že klesá na dno magnetosféry. Hranice mezi oběma se pak nazývá plazmapauza.
„Vzhledem ke studeným a hustým vlastnostem plazmatu lze plazmovou sféru považovat za takový plazmový oceán a plazmapauza představuje povrch tohoto oceánu,“ píší vědci ve své práci. Gravitační přitažlivost Měsíce může tento oceán narušovat a způsobit tak, že jeho povrch stoupá a klesá jako příliv a odliv. Už dříve věda objevila, že Měsíc působí svými silami na zemské oceány, kůru, geomagnetické pole v blízkosti země a plyn v nižší atmosféře. Dosud však nikdo netušil, jak ovlivňuje magnetosféru.
Jenomže nová zjištění přinášejí jako obvykle také nové otázky. Vědci například nevědí, jak přesně Měsíc způsobuje plazmové přílivy, ale v současné době se domnívají, že gravitace Měsíce způsobuje poruchy v elektromagnetickém poli Země. Ale je potřeba dalšího výzkumu, aby se tato myšlenka potvrdila, nebo vyvrátila.
Tým vědců se nicméně domnívá, že tato dříve neznámá interakce mezi Zemí a Měsícem by jim mohla pomoci porozumět podrobněji dalším částem magnetosféry, jako jsou Van Allenovy radiační pásy, které zachycují vysoce energetické částice ze slunečního větru a zachycují je ve vnější magnetosféře.
„Máme podezření, že pozorovaný příliv plazmatu může nenápadně ovlivnit distribuci částic energetického radiačního pásu, které jsou dobře známým nebezpečím pro vesmírnou infrastrukturu a lidské aktivity ve vesmíru,“ napsali vědci. Lepší pochopení přílivu a odlivu by proto mohlo pomoci zlepšit práci v těchto oblastech.
Vědci chtějí také zjistit, zda je plazma v magnetosférách jiných planet ovlivněna měsíci těchto planet. Děje se to jen v případě Země, nebo je to stejné i u dalších planet a jejich měsíců? Otázek je tedy po novém objevu zase více, než odpovědí.
Magnetosféra je pro Zemi totiž velmi důležitá. Dokáže totiž zmírňovat nebo blokovat účinky slunečního záření nebo kosmického záření, což také chrání všechny živé organismy na Zemi před potenciálně škodlivými a nebezpečnými následky. Proto se také magnetosféra studuje v rámci specializovaných vědeckých předmětů, jakými jsou fyzika plazmatu, vesmírná fyzika a aeronomie. A zpráva o tom, že magnetosféra kolísá díky působení Měsíce, jsou obzvlášť důležité v době, kdy vědci všeobecně očekávají velmi silné sluneční erupce, dokonce tak silné, že následky tady na Zemi mohou být katastrofální. Kromě totálního celosvětového blackoutu by solární bouře způsobila také kompletní výpadek veškeré komunikace a Země by se tak na několik týdnů až měsíců dostala fakticky rázem někam do středověku. Některé předpovědi dokonce hovoří o tom, že takto silná sluneční bouře může přijít už během letošního roku.
Autorský článek, další zdroj: Canada Today
