Nový objev z Číny dokládá, že drobní savci kdysi pojídali dinosaury

Savci v době dinosaurů byli většinou velcí jako dnešní myš
📷
Další 3 fotografie v galerii
 Věda a Výzkum 
07. září 2020 14:00 / Pixabay
  26   0
Nový objev z Číny dokládá, že i když dinosauři dominovali druhohorním ekosystémům, občas posloužili jako potrava malým "chlupatým koulím" - našim savčím předkům.

Už dříve byl ze severovýchodní Číny popsán zajímavý objev raného křídového savce rodu Repenomamus, v jehož břišní dutině bylo objeveno mládě malého dinosaura rodu Psittacosaurus. Repenomamové byli v době před 125 miliony let jedni z největších známých savců celé druhohorní éry, což znamená, že velikostí se zhruba vyrovnali dnešním jezevcům.

Při pouhých 5 až 15 kilogramech hmotnosti dokázali ulovit a sníst mláďata malých druhů dinosaurů, žijících ve stejných prostředích. Nový objev se ale týká mnohem menších savců, žijících asi o 35 milionů let dříve. Tito jurští pra-savci nebyli větší než dnešní morče a nikdo v jejich době nemohl tušit, že právě jejich potomci jednou "zdědí" svět po dinosaurech.

Chybějící savci v jurském parku

Objev ze severozápadní Číny v oblasti Džungarské pánve pochází až z období pozdní jury, kdy ještě savci představovali poměrně mladou skupinu obratlovců. První praví savci se totiž objevili kdysi na počátku jury, asi před 200 až 170 miliony let, zatímco nový objev pochází z doby před asi 160 miliony let. Tehdy byli savci ještě poměrně nenápadnou součástí pevninských ekosystémů a doslova se ztráceli ve stínu svých obřích dinosauřích sousedů. Zatímco největší dinosauři již dosahovali hmotnosti v řádu desítek tun, savci jen ojediněle překonávali velikostí současného potkana. Přesto už si "smlsli" na dinosaurech a byli celkově mnohem rozšířenější a tvarově i ekologicky rozrůzněnější, než se kdokoliv mohl dříve domnívat.

Svačinka na masu mrtvého obra

Zmíněný objev byl učiněn již roku 2000 spojenou německo-čínskou paleontologickou expedicí, vědecky publikován byl ale teprve v letošním roce, tedy o celá dvě desetiletí později. Má podobu jednoho "krčního" žebra, tedy kosti, která doprovázela krční obratle dinosaurů, a na ní jsou zachovány rýhy po malých zoubcích dávných savců. Kost patřila obřímu sauropodnímu dinosaurovi s dlouhým krkem, který mohl být podle autorů studie dlouhý asi 20 metrů a vážit mohl i kolem 10 tun. Je jasné, že takového obra by malí savci skolit nedokázali - jednalo se nepochybně o případ mrchožroutství. K tomuto závěru dospěl mezinárodní vědecký tým pod vedením profesora Hanse-Ulricha Pfretzschnera z Univerzity v Tübingenu.

Šikovné chlupaté koule pod nohama obrů

Malí savci prostě okusovali zdechlinu obřího dinosaura, který zahynul z nám neznámých příčin - na vině mohla být nemoc, živelná katastrofa, utonutí, sešlost stářím nebo predace (ulovení dravými dinosaury). Tak jako tak, sauropod byl v době okusu od savců mrtvý a posloužil našim dávným příbuzným jako zdroj potravy. Podle tvaru rýh se zdá být pravděpodobné, že původci okusu byli přednostně hmyzožravci a na zdechlině se tedy přiživovali jen náhodou. Využili zkrátka příležitost, což byla nesmírně chytrá strategie. Právě díky této všestrannosti se savci začali v jurském období šířit a rozrůzňovat. I když až do konce druhohor zůstali malými tvorečky ve stínu dinosaurů, jejich evoluční úspěch již v této době je evidentní. Více se o podobných tématech dočtete také zde a například i zde.

Vladimír Socha | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Svět fotografie se pomalu, ale jistě přesouvá od zrcadlovek k bezzrcadlovkám

Dům a zahrada

Pokud vám způsobují cizí kočky na zahradě škody, vyžeňte je šetrně od vašeho domu

Cestování

Praděda automobil, lahodné víno a legendární sýr. Ráj labužníků najdete skoro za humny

Zavřít reklamu