Za pár týdnů Zemi mine jen velmi těsně asteroid
Ve vesmíru určitě nejsme sami. Tedy ne, že bychom získali nezvratné důkazy o existenci mimozemské civilizace, řeč je o objektech, které se společně s naší planetou pohybují sluneční soustavou. Je jich opravdu mnoho a některé z nich se v průběhu letošního roku přiblíží na, z astronomického hlediska, velmi malou vzdálenost.
Již na začátku roku ukazovala databáze Centra pro studium objektů blízkých Zemi (Center for Near Earth Object Studies) jako objekt, který nejtěsněji mine naši planetu, asteroid 2018 VP1. Podle tohoto zdroje se má 2. listopadu přiblížit až na vzdálenost 0,0000391 astronomických jednotek, tj. asi 5850 kilometrů.
Zámořská média nyní upozornila na tento asteroid v souvislosti s blížícími se prezidentskými volbami, které mají proběhnout den po průletu tělesa. Odborníci nyní odhadují vzdálenost, ve které mine naši planetu, na 4700 až 260000 mil, tedy asi 7560 až 418 440 kilometrů. To sice může působit jako poměrně velké rozpětí, avšak z vesmírného hlediska je to téměř zanedbatelná vzdálenost.
Astronomové dávají 2018 VP1 šanci 1 ku 240, že vstoupí do zemské atmosféry. Ani v takovém případě by se však nejednalo o žádný Armageddon, neboť velikost tohoto objektu je pouhé dva metry v průměru. Lze očekávat, že při průletu atmosférou by byl viditelný jako extrémně jasný meteor, který se následně rozpadne na malé kousky.
Na logaritmické škále, používané astronomy k hodnocení potenciálních rizik, má tento objekt hodnocení -3,57 a není tedy klasifikován jako potenciálně nebezpečný objekt. Hodnoty stupnice menší než -2 naznačují událost, která nebude mít žádné pravděpodobné následky. Situace, vyžadující pečlivé sledování, označují až hodnoty mezi -2 a nulou.
Poprvé objevili tento asteroid astronomové z observatoře Palomar v San Diegu 3. listopadu 2018. Následně na základě 13denního pozorování určili jeho oběžnou dráhu, po které oběhne Slunce takřka přesně jednou za dva roky, proto se s ním opět setkáme den před výročím jeho objevení. Tento asteroid patří do skupiny Apollo a jeho dráha dvakrát protíná orbitu Země. V lednu se nacházel až za oběžnou dráhou Marsu.
Jen čtyři dny po nejtěsnějším očekávaném průletu asteroidu kolem naší planety nás čeká čtvrté největší přiblížení tohoto roku. 5. listopadu mine Zemi ve vzdálenosti 0,00118 AU, tj. asi 177 tisíc kilometrů, objekt označovaný jako 2010 JL88.
Dosavadním rekordmanem z hlediska přiblížení je asteroid 2020 QG, který naši planetu minul 16. srpna tohoto roku ve vzdálenosti pouhých 2950 kilometrů. S ohledem na nepříznivé pozorovací podmínky ho odborníci zaznamenali až šest hodin po jeho průletu. Gravitační pole Země ovlivnilo jeho oběžnou dráhu a objekt „zatočil“ o 45 stupňů.
Aktuálně největší hrozbu pro Zemi představuje asteroid o průměru 1,28 kilometru, který se má přiblížit v roce 2881. V jeho případě však astronomové očekávají, že na 99,988 % naši planetu mine. Podle studie z roku 2019, publikované v časopise Science, dopadaly za posledních 290 milionů let na naši planetu velké asteroidy více než dvakrát častěji než v předchozích 700 milionech let.
