Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Jedním z nejrozšířenějších je ten o malém využití jeho kapacity. Mnohdy můžete narazit na „informaci“, že naši mozkovou kapacitu využíváme přibližně z pouhých 10 %. Kde se tato pověra vzala, není tak úplně jasné. Někteří badatelé její počátek spatřují ve výroku Wiliama Jamese, amerického psychologa, který patří k zakladatelům vědecké psychologie, který napsal, že využíváme pouze malou část našich mentálních a fyzikálních zdrojů.

Moderní zobrazovací metody ovšem prokazují, že během běžné denní aktivity člověk využívá všechny části svého mozku. Kdybychom totiž nepoužívali 90 % mozku, pak by poškození těchto oblastí nemělo ovlivnit jeho výkon. Ve skutečnosti neexistuje téměř žádná oblast mozku, která může být poškozena, aniž by se to projevilo na minimálně částečných ztrátách jeho schopností a funkcí.

Je pravda, že často nám mohou mnozí naši bližní připadat, že skutečně používají pouze malou část mozku, či že jej dokonce nepoužívají vůbec, ale je to jenom zdání. I když se mnohdy může jevit jako pravdivé.

Druhou pověrou je, že užívání alkoholu zabíjí nervové buňky. Není to ale pravda. Alkohol neútočí na nervové buňky, ale na synapse, tedy na spojení mezi nimi. Poruchy úsudku, soustředění či výpadky paměti nezpůsobuje tedy menší počet mozkových buněk, ale vzrůstající počet narušených spojení mezi nimi. Že však alkohol na mozek působí, je nepochybné.

Při konzumaci alkoholu v malých a příležitostných dávkách však nedochází k závažnému poškození centrální nervové soustavy, přestože alkohol činnost a funkce mozku ovlivňuje. Po odbourání alkoholu z těla dochází k regeneraci, a působení alkoholu nemá na mozek zásadní vliv. Mozek se většinou s touto situací dokáže vypořádat. Nebezpečná je ale zvýšená a pravidelná konzumace alkoholu, která postupně způsobuje dlouhodobé, nenávratné a závažné poškození mozku. Že můžeme náš mozek poměrně snadno oklamat, jsme psali v tomto článku.

Nesprávná je rovněž představa, že se mozkové buňky neobnovují. Mozek dospělého člověka ukrývá 85 až 100 miliard nervových buněk. Nejnovější poznatky uvádějí, že mozek prostřednictvím procesu neurogeneze, tedy vzniku nových mozkových buněk, vytváří nové nervové buňky, a to dokonce i ve starším věku. Sandrine Thuretová z londýnské King’s College, která se výzkumem mozku dlouhodobě zabývá, dokonce uvádí, že padesátiletý člověk nemá v mozku ani jeden neuron, který by měl stejné datum narození jako jeho majitel. Naopak. Pokud se zastaví tvorba nových mozkových buněk, dostane se ke slovu deprese, kterou můžeme pozorovat například u pacientů s nádorovým onemocněním. Chemoterapie jako součást léčby totiž neurogenezi dočasně pozastavuje.

A nakonec. Jestli se domníváte, že čím větší mozek, tím je člověk chytřejší, pak se to domníváte chybně. Mnohé výzkumy prokázaly, že celková velikost lidského mozku nemá na jeho výkonnost žádný přímý vliv.