Rozdíl mezi životem a smrtí je pouhý půl stupeň celsia

Při dalším nárůstu průměrných teplot předpovídají vědci katastrofální budoucnost
📷
Další 4 fotografie v galerii
 Země a Příroda 
05. prosince 2018 11:11 / Shutterstock
  4   3
Od druhé poloviny 18. století, kdy začalo lidstvo ve velkém produkovat oxid uhličitý, vzrostla průměrná teplota na Zemi o jeden stupeň Celsia. Zažíváme tak nejteplejší dekádu za posledních 14 století.

Podle vědců z Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu bude už za 12 let naše planeta o 1,5 stupně celsia teplejší než před nástupem průmyslové výroby. A pokud bude teplota růst dál a stoupne o dalších 0.5 °C může to mít katastrofální následky.

Možná vám připadá, že půl stupně zase takový rozdíl není, ale věřte, že je. Jde navíc o průměrnou teplotu. V některých zemích  v tropech a subtropech, které už dnes patří k nejchudším oblastem světa, se oteplí ještě víc. To přinese další extrémní sucha nebo naopak záplavy. Tající ledovce a zvyšující se hladiny moři začnou ohrožovat desetimiliony lidí na pobřeží.

Tající permafrost (věčně zmrzlá půda) uvolní kromě metanu (jednoho z nejvýraznějších skleníkových plynů) i pravěké bakterie a viry. Metan v obřím množství začne stoupat i ze dna oceánů.

Hrozí ještě větší nedostatek pitné vody. Už nyní nemá přístup k nezávadné pitné vodě více než 650 milionů lidi a podle expertů OSN do 10 až 15 let můžou bez pitné vody být až tři miliardy lidi. Do roku 2030 se totiž zásoby pitné vody sníží o 40%. Ruku v ruce s tím zdraží potraviny, což přinese hladomory, násilnosti a války.

Další věcí je masivní rozšíření infekčních a tropických nemocí a obrovská migrace. Do pohybu se mohou dát desetimiliony lidi, kterým bude doma hrozit jistá smrt. Taková masa lidi v podstatě nepůjde zastavit. Nebo půjde, ale pouze za cenu obrovského krveprolití.

Mezinárodní skupina vědců, kteří své prognózy publikovali v odborném časopise Nature Plants, tvrdí, že možné scénáře naší budoucnosti jsou katastrofické a rozhodně nikoho nepotěší. 

Co by se stalo, kdyby se oteplilo o 0,5 °C proti dnešku? 

V extrémní chudobě by se ocitlo až 357 milionů lidí. Očekává se, že by mohlo uhynout až 6% druhů hmyzu, 8% druhů rostlin a 4% druhů obratlovců. To může rozvrátit celý ekosystém. Stačí si jen představit, co by se stalo při vymření hlavních opylovačů jako jsou včely. Více jsme o včelách psali v jiném článku.

Co by se stalo, kdyby se oteplilo o 1 stupeň?

Extrémní chudoba by ohrozila až 1,25 miliardy lidí. Vyhynulo by 16 % druhů rostlin, 8 % druhů obratlovců a 18% hmyzu. Další druhy parazitujícího hmyzu by se naopak rychle rozmnožily. Už teď sarančata a podobné druhy zdevastují ročně 10 % světové zemědělské produkce. Některá města i celé státy by se mohly stát neobyvatelnými.

Studie Massachusetského technologického institutu (MIT) předpovídá, že třeba v Indii bude na konci století doslova smrtící klima. Kombinaci veder s vysokou vlhkosti lidský organismus bez pomoci klimatizace přežije prý v maximálně šest hodin. Vražednými vedry by přitom mohlo byt v Indii postiženo až 1.5 miliardy lidí.

Erik Toman | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Sověti vytvořili nejhlubší vrt do útrob Země. Ukrývá ho těžký rezavý poklop hluboko v západním Rusku

Dům a zahrada

Chcete přilepšovat ptáčkům? Vyrobte jim krmítka z ruliček od toaletního papíru

Cestování

Izrael stojí za návštěvu. Než se tam vydáte, měli byste vědět, co v této zemi raději nikdy nedělat

Zavřít reklamu