Svět na rozcestí. Největšími zabijáky lidstva už nejsou bakterie a viry

I v chudších zemích už nepřenosné choroby vedou nad přenosnými
📷
Další 2 fotografie v galerii
 Věda a Výzkum 
13. listopadu 2018 13:07 / Shutterstock
  15   1
S trochou nadsázky se dá říci, že v celé historii lidstva byly hlavními příčinami úmrtí, pomineme-li stáří, nemoci způsobované bakteriemi, mikroby či viry. To už neplatí. Největšími zabijáky se stávají nepřenosné nemoci.

Infekční nemoci, dříve nazývané přenosné nemoci, jsou choroby způsobené různými mikroorganismy - viry, bakteriemi, parazity či houbami. Většina těchto onemocnění je přenosná z člověka na člověka, některé se přenášejí na člověka ze zvířete. Tyto nemoci zahrnují v podstatě banální a běžná onemocnění, ale také choroby velmi závažné či nevyléčitelné. Můžeme sem zařadit třeba spalničky, příušnice, neštovice, chřipku, černý kašel, ale třeba i tuberkulózu či klíšťovou encefalitidu. Mezi nejzávažnější pak patří AIDS a meningokové meningitidy.

Naopak civilizační choroby nejsou přenosné z člověka na člověka a je tak označována skupina nemocí, jejichž příčinou je „moderní“ městský životní styl, k němuž patří mimo jiné nadbytek kaloricky bohaté stravy, alkohol, kouření, stres a nedostatek fyzického pohybu. V lidském organismu se pak hromadí volné radikály, které urychlují rozvoj mnoha nemocí včetně rakoviny. Tyto choroby se častěji vyskytují ve vyspělých zemích než v zemích třetího světa. 

Jak již bylo řečeno, infekční choroby patřily dlouhá staletí mezi největší světové zabijáky. Připomeňme třeba epidemii moru, která v polovině 14. století postihla Eurasii, kdy jen v Evropě zemřelo okolo 25 milionů lidí, nebo epidemii španělské chřipky, která v letech 1918 – 1920 připravila o život nejméně 100 milionů lidí.

Dnes se však situace ve světě výrazně změnila. Hlavními příčinami úmrtí už nejsou viry, bakterie či mikroby, které nás zabíjely po tisíciletí. Poprvé v novodobé historii lidstva jsou největšími světovými zabijáky právě civilizační choroby, jako je rakovina, srdeční onemocnění nebo mozková mrtvice. A týká se to překvapivě všech částí světa, včetně Afriky. O největším vrahovi v dějinách lidstva jsme psali v tomto článku.

V roce 1990 zemřelo v zemích třetího světa na nemoci, jako je cukrovka nebo rakovina, 25 procent lidí z celkového počtu mrtvých. Nyní odborníci předpokládají, že v roce 2040 by tento podíl měl stoupnout až na 80 procent! Nárůst počtu nepřenosných nemocí je způsoben vyšší délkou dožití, kdy i v chudších zemích se lidé dožívají vyššího věku a nemoci tak mají „čas“ se u nich rozvinout. Mnozí lidé z těchto zemí se však s takovými nemocemi setkávají v nižším věku než lidé z rozvinutých států.

Překvapivě se tak civilizační choroby, jako je právě cukrovka či kardiovaskulární onemocnění, dříve spojované s ekonomicky vyspělými státy, ve skutečnosti stávají chorobami chudých.

Karel Kovka | inStory.cz
Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Facebook přiznal závažnou chybu. Mohla ohrozit miliony uživatelů

Dům a zahrada

Jak správně pečovat o vánoční kaktus, aby krásně kvetl

Cestování

Říční plavby Evropou se stávají obrovským hitem posledních let

خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn