Krypta civilizace chrání svědectví o současnosti pro budoucí generace. Otevřená smí být až v roce 8113

Kryptu civilizace za tisíce let možná otevře někdo, kdo přiletí z vesmíru
📷
Další 2 fotografie v galerii
 Věda a Výzkum 
07. listopadu 2019 18:15 / Depositphotos
  3   0
Psal se rok 1940, světem zmítala druhá světová válka. Možná i proto napadlo několik vědců uchovat odkaz lidstva té doby pro budoucnost. A tak budou muset uplynout ještě tisíce let, než naši vzdálení potomci či návštěvníci z kosmu budou moci otevřít místnost nazvanou Krypta civilizace.

Byla zapečetěná v uvedeném roce v americkém státě Georgia, aby sloužila jako výpověď o tehdejším světě. Co v ní je?

Nutno předeslat, že tato Krypta civilizace nebyla už ani ve své době první časovou schránkou. Podobné nápady měli předtím i jiní jedinci a skupiny. A také myšlenka na Kryptu civilizace se klubala na svět téměř čtyři roky předem.

Asi zatím nejbizarnější vzkaz do budoucnosti byl vyslaný skupinou lidí, kteří do sejfu uložili na 50 let v roce 1957 celé auto Plymouth Belveder i s kanystrem benzinu. Krypta civilizace je však stále největší a může se tak považovat za první velkolepý pokus pohřbít pro budoucí obyvatele stovky hmatatelných objektů – nehybných svědků naší kultury.

Otec moderních časových schránek Jacobs

Profesor Thornwell Jacobs čerpal inspiraci pro realizaci svého nápadu z egyptských hrobek přeplněných artefakty. Věděl, že měly za úkol nejenom pomoci nebožtíkovi v dalším životě, ale také v budoucnu měly sloužit jako neocenitelný svědek života před několika tisíci lety.

Coby ředitel Oglethorpe University a odborník na antiku byl znepokojený tím, jak málo informací o dávné minulosti je k dispozici. Dostal tedy nápad, díky kterému vstoupil do historie jako „otec moderní časové schránky“.

Připravil totiž dáreček pro budoucí historiky studující současnou civilizaci. K ruce mu byl Thomas Kimmwood Peters (1884–1973), kterého Jacobs pověřil, aby nahrál průřez lidství na nové médium známé jako mikrofilm. Peters k tomu byl více než kvalifikovaný. Byl to totiž on, kdo vynalezl první mikrofilmovou kameru.

A tak myšlenka na vytvoření časové schránky dostala konkrétní podobu. Tou se stala místnost o rozměrech 54 metrů čtverečních, na granitovém základu se zdmi pokrytými smaltovanými deskami a dva metry silnou kamennou střechou s nerezovými dveřmi svařenými na místě.

Zub času by ji neměl ohrozit

Při zařizování celého projektu se dostalo Jacobsovi pomoci přímo od Národního institutu standardů a technologie, a to v podobě profesionálních a technických rad ke konstrukci a uložení předmětů. Celá místnost, která se stala místem svědectví o naší současnosti do budoucnosti, je vzduchotěsná. Některé artefakty jsou umístěné v nerezových nádobách naplněných interními plyny, aby nepodléhaly zubu času.

Řada předmětů byla darována významnými osobnostmi. Kromě takových věcí, které hýbaly dějinami lidstva, zaujímají významné postavení knihy. Je uchováno 800 titulů z celé světové literatury, nechybí mezi nimi ani Bible, Korán, Iliada či Dantovo Peklo. Všechny jsou uložené na mikrofilmu. Jedná se celkem o 640 000 stránek reprezentujících posledních 6000 let lidského snažení.

Hlasy diktátorů, ale také třeba ženské podvazky

Pro budoucí věky jsou uschovány rovněž hlasové záznamy tehdejších mocných osobností, včetně těch záporných. Například projevy Hitlera, Stalina, Mussoliniho nebo Franklina Roosevelta. Hlasová stopa v budoucnosti ale může nabídnout také třeba i Pepka Námořníka.

A stále tím výčet není zdaleka kompletní. V Kryptě civilizace si získal své místo třeba pár podvazků, ústní voda, zapečetěná láhev Budweiseru, také Kačer Donald, rozličný obsah ženské kabelky, panenka černé pleti, dudlík, toustovač a originální skripta k filmu Jih proti Severu.

Všichni, kteří v roce 1940 tyto věci do schránky ukládali, předpokládali, že by budoucí generace mohly mít problém dokumenty prohlédnout nebo přehrát, takže pamatovali i na to. Proto v tajemné schránce jednou najdou nálezci vedle spousty dalších nejmenovaných předmětů i veškerou techniku potřebnou pro přehrání uchovaných dokumentů. A také záložních věcí, jakými jsou větrný generátor či lupa v případě nemožnosti použití elektřiny.

Obsah má být ponechán nerušeně zakonzervovaný až do roku 8113. Psali jsme také: Archeologům se podařil zcela ojedinělý objev. V pralese našli dávno ztracené město.

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Nabíjíte váš mobil na 100 % nebo necháváte úplně vybít? Možná děláte velkou chybu

Dům a zahrada

Jaké barvy stěn se hodí do pracovny?

Cestování

Osvětimanské skály, po čertech krásné skalní město

Zavřít reklamu