Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Vědci v závěrečné zprávě uvádí, že obrovská velikost a hmotnost Tyrannosaura neumožňovala, aby se mohl pohybovat vyšší rychlostí. Zejména díky vysoké váze tohoto tvora by nejspíše velmi brzy docházelo ke zkroucení kostí a také nadměrnému opotřebení kloubů.

Výzkum se opírá zejména o data z výpočetní technologie N8 High Performance Computing (HPC), pomocí které mohli vědci vytvářet reálné simulační modely.

„Jakýkoliv jiný pohyb než chůze, by znamenal nepřijatelnou zátěž zejména pro kosti, což by mohlo vést až ke zlomení,“ uvedl vedoucí pracovník výzkumu, profesor Bill Sellers. Zásadní zjištění je tedy v naprostém rozporu s dříve provedenými biomechanickými modely, které uváděly, že Tyrannosaurus mohl běhat rychlostí až 60 km / h.

Výsledky studie by tak znamenaly, že Tyrannosaurs Rex nemohl pronásledovat svou kořist, jak se celou dobu předpokládalo. Je také velmi nepravděpodobné, že by se problém s pohybem ve vyšších rychlostech týkal jen Tyrannosaura, ale nejspíše byl přítomen u většiny velkých dvounohých dinosaurů jako byl Gigantosaurus, Mapusaurus a Acrocanthosaurus.

Možná se ptáte, proč se na to přišlo až teď. Problém byl v tom, že žádná simulace bipedálního běhu přímo nezohledňovala zatížení kostí během pohybu. Tato nová simulace umí dokonce počítat všechny síly, které během pohybu v dané části končetiny působí a ty mohou být následně konvertovány na síly působící přímo v kostech.

Novému objevu také nahrává fakt, že dospělý Tyrannosaurus měl nepoměrně velké tělo oproti končetinám a lze tedy předpokládat, že jeho běžecké schopnosti se po dosažení dospělosti výrazně omezily. Naproti tomu mladí agilní jedinci pravděpodobně běhu schopni být mohli.