Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Novozélandský nelétavý papoušek Kakapo soví, nebo papoušek soví, patří mezi nejvzácnější papoušky na světě. Šedesát centimetrů vysoký papoušek, jehož výzor skutečně připomíná sovu, a který váží přibližně čtyři kilogramy je totiž na vyhynutí. A příčinou je, jak už to tak v mnoha případech bývá, člověk.

Kakapo totiž neumí létat a žije na zemi ve vyhrabaných norách. Za potravou vylézá především v noci a nehledá ji zrakem jako většina ptáků, nýbrž čichem. Vzhledem k tomuto způsobu života byl, poté co lidé dovezli na Nový Zéland kočky, psy a potkany, osud nebohých ptáků zpečetěn.

Zdivočelé kočky a psi lovili dospělé ptáky a potkani zase vnikali do jejich nor, zabíjeli mladé a loupili vejce. Pro záchranu druhu ochránci přírody poslední zbylé jedince odchytali a umístili je na neobydlené ostrůvky, kam se nebezpeční vetřelci zatím nedostali. Zdálo by se, že jejich záchrana je vyřešena. K překvapení zoologů to tak nebylo.

Z vajec se se totiž líhli prakticky jenom samečkové. Vědci však potřebovali přednostně samičky, které by snášely vejce a plodily další potomstvo.

Klíčem k odhalení příčiny tohoto vývoje bylo detailní studium života kakapů. Tito nelétaví ptáci žijí v harémech, kde jeden samec ovládá hned několik samiček. O výsadu však musí tvrdě, mnohdy až na smrt, bojovat s dalšími samci. Čím větší a silnější je samec, tím lepší jsou jeho vyhlídky na to, že se stane otcem. Tento způsob boje o samice má, jak nakonec záchranáři zjistili, zajímavý důsledek.

V letech, kdy je nedostatek potravy, snášejí samičky vajíčka, z kterých se klubou především samičky. Naopak, když je potravy dostatek nakladou vykrmené samice vajíčka, z nichž se klubou v drtivé většině samci. Při dostatku potravy se totiž do vajec dostane hodně živin a samci tak vyrůstají silní a v bojích o samice mají v dospělosti větší šanci.

V letech bez potravy je živin ve vejcích málo a narození samci by neměli dost sil uspět v boji o samice a dožili by tak jako staří mládenci bez potomstva. Pro zachování druhu je pak pochopitelně lepší plodit samičky, které vždycky nějaké potomky na svět přivedou. O jednom z nejvzácnějších zvířat na světě jsme psali v tomto článku.

O tom zda se narodí papouščí kluk nebo holka tedy rozhoduje, téměř stoprocentně, množství potravy! Recept na záchranu byl nakonec překvapivě jednoduchý. Samice byly podrobeny dietě a v domnění, že přicházejí chudá léta začaly plodit dcery a populace se počala utěšeně rozrůstat.

Kdyby to takto platilo obecně, byl by pro nás výběr potomka vlastně jednoduchý. Chci syna, tak se budu měsíc cpát jak nezavřená, chci děvčátko, tak si dám měsíc dietu. U lidského rodu to však takto nefunguje. Zda bohužel či bohudík je otázka.