Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Včely obecně vnímáme jako užitečný hmyz, ale stejně nám svým bzukotem a nálety na sklenice či talíře lezou tak trochu na nervy. A vosy nebo sršně už asi nemá rád vůbec nikdo. Ale který jed těchto zástupců blanokřídlého hmyzu je nebezpečnější? A které bodnutí bolí více?

Jed včel, vos i sršňů obsahuje biogenní aminy, které jsou zodpovědné za následnou bolestivou reakci. U včel je to histamin, u vos a sršňů histamin a serotonin. Další složkou jsou polypeptidy, z nichž včelí jed obsahuje melittin, apamin a MCDpeptid. Vosy jsou vyzbrojeny tzv. vosím a sršni sršním kininem.

A jak tyto látky na lidský organismus působí? Melittin narušuje strukturu buněčných membrán, rozkládá bílé i červené krvinky a způsobuje zánětlivou reakci. Apamin působí na nervovou tkáň a vyvolává neklid a křeče. Třetí složkou jedu blanokřídlých jsou enzymy zvané hyaluronidáza a fofolipáza A. Vosy a sršni mají navíc ještě fofolipázu B.

Tyto enzymy, i když ve větších koncentracích, se nacházejí také v jedech některých hadů a jejich působením dochází například ke změně prostupnosti membrán a poškození mitochondrií. S krásnými, ale smrtelně jedovatými tvory se můžete seznámit v tomto článku.

Zda je bolestivější bodnutí od včely, vosy či sršně, je ovšem těžké rozhodnout a zdá se, že nezávisí na složení jedu. Každý organismus totiž na uvedené látky reaguje zcela individuálně. Vosí píchnutí je pro mnohé bolestivější než od včely, protože vosa má žihadlo v místě řitního otvoru a čím je jeho okolí znečištěnější, tím víc píchnutí bolí a častěji se i zanítí. Na druhou stranu ale zase vosa i sršeň vpraví při bodnutí do našeho těla méně jedu než včela. Ta navíc při bodnutí zanechá v místě vpichu žihadlo i s jedovým váčkem, z něhož se „pumpuje“ do těla další jed. Lze tedy říci, že “zápas” o větší bolestivost bodnutí nemá vítěze. 

V každém případě je však dobré poskytnout postiženému první pomoc. Je-li to možné, postižené místo zchlaďte, čímž zmírníte svědění a otok. Z přírodních prostředků pak můžete použít šťávu z listů jitrocele nebo řebříčku či okvětních lístků měsíčku lékařského. Příznivé účinky má i gel z aloe vera. Nebo můžete použít recept našich babiček a postižené místo pomazat octem či potřít rozkrojenou cibulí.