Vesmír je plný ostřelovačů. Jak je pravděpodobné, že se strefí?

Komety se potulují vesmírem a občas nám připraví působivé noční představení
📷
Další 4 fotografie v galerii
 Vesmír 
20. března 2018 08:34 / Shutterstock
  3   2
Na hranicích sluneční soustavy leží takzvaný Oortův oblak. A právě odtud vylétávají malé či větší kusy kamenů a ledu, které nazýváme komety. Jejich dráhy jsou často nepředvídatelné a mohou tak překřížit i dráhu Země.

Komety představují ve sluneční soustavě jakési ostřelovače. Nejsou mnohdy příliš velké, takže než začnou zářit, mohou snadno uniknout pozornosti. A létají si po jakýchkoli drahách kolem Slunce jak chtějí. Většina jen proletí kolem Země a předvede astronomům, nebo i nám obyčejným lidem na noční obloze své světelné představení.

Je tu však jisté nebezpečí, že jednoho dne by si některá z nich mohla Zemi vybrat za svůj cíl a zničit ji. Toto nebezpečí představují zejména komety s výstředními oběžnými drahami, které se vracejí po dlouhé době. Kosmické kolize totiž nejsou nikterak výjimečné a nevyhýbají se ani naší planetě. 

Ke střetu s kosmickým tělesem došlo s největší pravděpodobností před pětašedesáti miliony let a teorie tomuto střetu připisuje vyhynutí dinosaurů. Ale ke střetům došlo i v nedávné minulosti. Roku 1908 se Země potkala s kometou nebo asteroidem v oblasti Sibiře nedaleko řeky Podkamenná Tunguska. Výbuch tehdy vyvrátil nebo přelámal kolem 60 000 000 stromů na rozloze větší než 2 000 km², a rozbíjel okna domů, odhazoval osoby a zapaloval na nich oděv ještě v 70 km vzdáleném městě Vanavara. V roce 1994 zase narazila kometa „Shoemaker-Levy 9“ do planety Jupiter. Událost zaznamenaly desítky teleskopů po celém světě. O galaxii v souhvězdí Andromedy, která má pohltit Zemi, se můžete dočíst zde.

Asteroidy a komety nepředstavují stejné nebezpečí. Asteroidy jsou kusy hornin nebo kovů, které se vyskytují uprostřed sluneční soustavy. Obíhají mezi Marsem a Jupiterem a lze je poměrně snadno sledovat. Astronomové je srovnávají do katalogů a vypočítávají jejich dráhy daleko do budoucnosti. Kdyby zjistili, že se některý z asteroidů chystá překřížit dráhu Země, mělo by lidstvo teoreticky dost času připravit plán obrany.

Komety jsou však jiné. Tyto „ledové koule" vylétají z Oortova oblaku za hranicemi sluneční soustavy. Stačí, aby se oblak něčím narušil, a už vypustí pár ledových koulí, které zamíří ke Slunci, kam je přitahuje gravitace. Po čase se taková kometa může stát nedílnou součástí slunečního systému, protože jí gravitace nedovolí, aby jej opustila. Stane se tak kometou s krátkou dobou oběhu a její trasu tak lze odhadnout jako u asteroidu.

Nejnebezpečnější jsou tedy komety s dlouhou dobou oběhu, která může trvat až několik tisíc let. Komety s dlouhou dobou oběhu sice představují jen deset procent srážek se Zemí, ale zároveň až čtyřicet procent veškerého ohrožení. Tyto komety se totiž velmi obtížně vyhledávají, protože jsou za hranicemi sluneční soustavy pro astronomy prakticky neviditelné.

Jak velké nebezpečí tedy Zemi hrozí? Odhady se různí. V průměru prý lze očekávat srážku se stometrovým tělesem jednou za tisíc let. Taková srážka by sice nebyla fatální, ale i tak by v hustěji obydlené oblasti způsobila velké materiální škody a zemřít by mohlo několik milionů lidí. Kilometrová kometa nebo asteroid této velikosti by pravděpodobně lidstvo smetla z planety. Udeřit může jednou za sto tisíc let. Vědci hovoří o tom, že právě taková kosmická srážka je největším nebezpečím pro přežití lidského druhu.

Karel Kovka | inStory.cz
Kam dál?
Děsivé proroctví. Tohle nás čeká za pět let
Vědci našli na Marsu velké množství čisté zmrzlé vody!
Vozítko Curiosity začne opět navrtávat povrchu Marsu
Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Silničáři dostanou novou Tatru. Postaví ji studenti z Vysočiny

Dům a zahrada

Tipy k nezaplacení: Jak si správně zabezpečit sklep před krádeží?

Cestování

Cestování pro nastávající maminky: Jak vyrazit do zahraničí bez rizika?