Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Podíváme-li se pod mikroskopem, vypadají staré buňky opravdu staře. „Zvětšují se a jsou tak trochu ošuntělé", říká Huber Warner, vedoucí vědecký pracovník Národního ústavu pro výzkum stárnutí (NIA). Mladé buňky připomínají malá torpéda a těsně k sobě přiléhají.

A jakmile se přestanou dělit, začínají rychle stárnout. Například lidská kožní buňka se během života rozdělí asi padesátkrát, někdy až sedmdesátkrát. Cyklus částečně regulují takzvané telomery, což jsou sekvence DNA označující konce chromozomu. Lze si je představit jako plastová zakončení tkaniček od bot. Při každém buněčném dělení se telomery o něco zkrátí. Jakmile jsou příliš krátké, buněčné dělení ustane.

Telomery nás chrání před rakovinou, vysvětluje cytobioložka Judith Campisiová, protože tumory mohou vzniknout jen tehdy, když se buňky bez ustání dělí. Ale jakmile se buňky dělit přestanou, naše tělo se brzy stane hostitelem milionů vetchých a starých buněk. Jak se tedy z našich buněk stávají opotřebované chudinky? O nové metodě zobrazování buněk v organismu se dočtete v tomto našem článku.

Jednou z příčin jsou volné radikály, tedy molekuly, které pronikají buněčnou membránou a poškozují bílkoviny a DNA. A volné radikály jsou běžným vedlejším produktem našeho metabolismu. V boji proti volným radikálům pomáhají mimo tělních enzymů také antioxidanty, jako jsou vitamin E, vitamin C, selen a beta karoten. 

Ale nebylo by možné zařídit to tak, aby tělo hned od počátku vyrábělo méně volných radikálů? Jistě. Omezit jídlo. Hodně. Zastáncem tohoto velmi neobvyklého postupu je Mark Mattson, neurobiolog působící v NIA. Tvrdí, že omezení přísunu kalorií u myší prodlouží přinejmenším o rok jejich průměrně tříletý život. A jestliže je u člověka průměrný věk zhruba 75 let, pak by to znamenalo prodloužení o přibližně jednu třetinu, tedy někam ke sto letům.

A tak se to rozhodl vyzkoušet sám na sobě. Už několik let přijímá o třetinu méně kalorií než průměrný člověk. Současně však připouští, že jeho experiment je vlastně v začátcích a že měřitelné výsledky hned tak nebudou. Je mu teprve pětačtyřicet, a proto ještě nevíme, zda jeho program proti stárnutí funguje a bude fungovat. Uvidíme tak za padesát let. 

Bez ohledu na to však mnozí již začali a dnes a denně bojují proti volným radikálům konzumací již zmíněných antioxidantů. Ale je to jako se vším. Nic se nesmí přehánět. Budete-li se přecpávat látkami, které jsou zdravé - třeba vitaminem C, vitaminem E a antioxidačním minerálem selenem, můžete z toho klidně onemocnět. Více než 2.000 miligramů vitaminu C denně může vyvolat průjem, více než 1.000 miligramů vitaminu E může narušit srážlivost krve. Denní dávka selenia přesahující 400 miligramů může způsobit vypadávání vlasů a odlupování nehtů.

Je důležité, abychom věděli nejen o výhodách, ale i o nebezpečí plynoucím z užívání potravinových doplňků. Stárnutí byste tak mohli paradoxně uspíšit než oddálit.