Největší invaze v dějinách planety Země, která lidem pořádně znepříjemnila život

Mravenců je mnoho druhů, ale v přírodě, na rozdíl od domácnosti, neškodí
📷
Další 2 fotografie v galerii
 Země a Příroda 
01. března 2018 12:50 / Pixabay
  0   0
Drobní tvorečkové, kteří vám dokážou pořádně znepříjemnit život. To jsou mravenci Monomorium pharaonis, lidově zvaní faraoni. Kde se vlastně v našich domácnostech vzali?

Příběh faraonů začíná někde v polovině osmnáctého století, kdy do Evropy přivážejí plachetnice z afrických zemí nejen vyhledávané zboží, ale i černé pasažéry z říše zvířat. Jedním z nich je i malý chomáček drobných žlutavých mravenců, semknutých kolem několika královen a malé hromádky larev, který se choulí někde ve štěrbině rozpraskané dřevěné bedny.

Tak nějak, tiše a nenápadně, začala jedna z největších invazí v dějinách panety; invaze faraonských mravenců ze západní Afriky. S nechtěnou pomocí člověka tak v minulém století osídlili takřka celou planetu.

V Evropě se mravenci farao objevili nejprve v přístavních městech, odkud se později šířili do vnitrozemí. V druhé polovině 18. století byli známi pouze ve Středomoří, v roce 1828 byli hlášeni z Londýna a v roce 1878 z Německa. U nás byli prvně zaznamenáni v roce 1902 v jedné pekárně v pražských Nuslích a krátce nato také v botanické zahradě.

Tato dvě místa byla dlouho jejich jediným známým výskytištěm u nás. V roce 1938 se však objevují i v Ústí nad Labem a v roce 1942 v několika dalších pekárnách v Praze a v pražských nemocnicích, kde s oblibou hodují například na zakrvácených obvazech. Představují tak významné hygienické riziko nejen ve zdravotnických zařízeních, ale i v domácnostech, protože přenášejí více než 60 různých druhů mikrobů, původců závažných infekčních chorob. O jiném nebezpečném druhu hmyzu jsme psali před časem.

Každý, do jehož domácnosti faraoni zavítali, potvrdí, že jsou skutečnými všežravci, kteří napadnou a zamoří prakticky všechny potraviny uložené ve spíži či jiných přístupných místech. Preferují zejména bílkovinnou potravu. Problém je, že díky své velikosti proniknou prakticky všude a je velmi obtížné se jich zbavit, protože mohou sídlit prakticky kdekoli. Využívají kdejakou spáru, škvíru nebo štěrbinu. Mohou být pod květináči, ale i třeba 70 cm hluboko ve zdivu, v konstrukcích nábytku, v bytových jádrech či pod obložením stěn.

Zbavit se jich není opravdu nijak snadné. K jejich likvidaci je nejvhodnější topná sezona, kdy je teplota v bytech stálá a dostatečné vysoká. Tím je zajištěna vysoká a stálá aktivita dělnic, které tak ochotně konzumují speciální mravenčí nástrahy a nosí ji do hnízd. Otráví tak ostatní příslušníky kolonie, včetně samic a larev, čímž celé kolonie likvidují. Zejména v panelových domech je však vhodné doplnit nástrahy bariérovým postřikem, aby se zabránilo jejich rozšiřování šachtami a po inženýrských sítích.

Karel Kovka | inStory.cz
Kam dál?
Kočky a lidé. Tisíce spokojených společných let
Pozoruhodný příběh živoucí fosílie
Vítěz prestižní soutěže o nejlepší fotografii z divočiny čelí velkému skandálu.…
Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Facebook přiznal závažnou chybu. Mohla ohrozit miliony uživatelů

Dům a zahrada

Jak správně pečovat o vánoční kaktus, aby krásně kvetl

Cestování

Říční plavby Evropou se stávají obrovským hitem posledních let

خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn خرید vpn