Vozítko Curiosity slaví 10 let na Marsu a chystá se na horský výstup
Curiosity o velikosti běžného pozemského SUV je tedy na Marsu už rovných deset let, a i když už je z tamních podmínek poněkud omlácené, stále pracuje a nehodlá s tím skončit.
Deset let objevů
Za deset let na Marsu vozítko Curiosity, které má jako primární úkol hledat důkazy po podmínkách pro život, které na Marsu jsou nebo v minulosti byly, učinilo mnoho objevů a udělalo také spoustu vědecké práce.
I když se to zdá z našeho pozemského pohledu poměrně legrační, za deset let Curiosity ujelo celých 29 kilometrů, což je na tamní podmínky opravdu dost. Také vystoupalo do výšky 625 metrů, což je převýšení, které muselo překonat při průzkumu kráteru Gale. Nasbíralo a analyzovalo 41 vzorků marťanské horniny, protože má k dispozici přímo na Marsu různé vědecké přístroje, které mu umožňují takové analýzy provádět.
A co patří mezi největší objevy Curiosity? Především vozítko potvrdilo na základě vzorků, že na Marsu, nebo minimálně tedy v oblasti kráteru Gale, byla přítomna voda a také chemické stavební kameny a další živiny podporující život. A to vše dokonce po miliardy let. Postupně ale tato oblast vysychala, a to je vlastně teď nejbližší nový úkol Curiosity... Vozítko se totiž začíná pomaličku přesouvat do kaňonu, který je vlastně takovým přechodem do nové oblasti, která pravděpodobně vznikla postupným vysycháním vody.
A proč je to tak důležité? "Vidíme důkazy o dramatických změnách starověkého marťanského klimatu," řekl Ashwin Vasavada, vědecký pracovník projektu Curiosity, v laboratoři Jet Propulsion Laboratory NASA. "Otázkou nyní je, zda obyvatelné podmínky, které Curiosity až dosud nacházela, přetrvaly i přes tyto změny. Zmizely a už se nikdy nevrátily, nebo přicházely a odcházely po miliony let?" A na tyto otázky musí Curiosity najít odpovědi.
Tým pro Curiosity tedy plánuje na několik příštích let průzkum zmíněné oblasti, která je bohatá na sulfáty. Půjde především o kanál Gediz Vallis, který se mohl vytvořit během povodní v pozdní historii Mount Sharp, a také velké cementované zlomy, které ukazují účinky podzemní vody na vyšší patra hory.
Aby to vozítko Curiosity všechno zvládlo, je nutné ho udržet ve svěží kondici. Přeci jen deset let na Marsu mu dalo zabrat. Vědci z týmu proto mluví o tom, že se snaží Curiosity opravovat na tu obrovskou dálku, ale mohou opravit tak říkajíc pouze to, co v něm je. Po ruce prostě není nikdo, kdo by vozítku například vyměnil kolo.
A je to někdy opravdu neskutečná práce. Jen si to představte. Tak například systém robotického vrtání byl opravován už několikrát. A jednou byl po celý rok úplně nepoužitelný. Vrtačku vědci mezitím zcela přepracovali. Nedávno zase například přestala fungovat sada brzdných mechanismů u robotického ramene vozítka. Dnes už funguje zase normálně, protože vědci na dálku rameni nasadili sadu náhradních dílů a při té příležitost sámi sebe naučili zacházet s vrtacími systémy opatrněji, aby vydržely co nejdéle.
Nejdůležitější je ale energie, bez které by vozítko neudělalo vůbec nic. Naštěstí funguje na jadernou baterii, ve které se zjednodušeně řečeno rozpadají plutoniové pelety. Tím vzniká teplo, které Curiosity umí přeměnit na energii. Ani jádro ale není věčné, a tak vědci musí neustále počítat a počítat, aby věděli, kolik energie na jaké procesy vozítko potřebuje. Tím se ale také zároveň učí lépe plánovat jednotlivé činnosti, takže to vypadá, že po deseti letech bude Curiosity zkoumat Mars ještě nejméně další tři roky.
Autorský článek, další zdroj: Phys
