Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Po svých předcích dědíme nejen barvu očí, ale bohužel často i zrakové vady, jako je krátkozrakost, dalekozrakost či astigmatismus. „Největší pravděpodobnost vzniku refrakční oční vady je vždy v rodinách, kde se oční vada již vyskytuje,“ potvrzuje MUDr. Eva Jerhotová z Oční kliniky NeoVize Praha. „Uvádí se například, že v rodinách, kde je krátkozraký jeden z rodičů, postihuje myopie 20 až 40 % dětí, v případě, že jsou krátkozrací oba rodiče, postihuje vada 40 až 60 % dětí,“ doplňuje oční lékařka. Může se také stát, že riziko oční vady „přeskočí“ jednu generaci. To znamená, že se neprojeví u dětí, ale až u vnoučat. To vysvětluje, proč musí nosit brýle i dítě rodičů, kteří oční vadou netrpí.

Genofond se zhoršuje, počet lidí s očními vadami stoupá

V dobách pravěku byl ostrý zrak otázkou přežití. Pokud krátkozraký člověk včas neviděl nebezpečí, například dravou šelmu, mohlo ho to stát život. „Fylogeneticky nemít zrakovou vadou bylo podmínkou přírodního výběru,“ uvádí MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha. Dnešní civilizovaný svět už takto nemilosrdný není. „Civilizace kompenzuje a léčí různé zrakové i jiné zdravotní vady, tedy umožňuje přežití a rozmnožování (respektive předávání genetické informace pro tyto choroby do dalších generací) lidem, kteří by dříve nepřežili. Toto zhoršování genofondu a prodlužování průměrné délky života zvyšuje výskyt zdravotních problémů – a rovněž očních vad – na počet obyvatel,“ doplňuje oční specialistka.

Životní styl se mění, díváme se do blízka víc než naši předkové

Celosvětově nejběžnější oční vadou je krátkozrakost, která způsobuje špatné vidění na dálku. Je diagnostikována u více než třiceti procent lidí a jejich počet stále narůstá. Vedle genetiky tomu nahrává i současný životní styl, při kterém zatěžujeme zrak častým pohledem do blízka. „Současný životní styl původnímu nastavení očí úplně nevyhovuje. Například dlouhodobé čtení a práce na krátkou vzdálenost vyžaduje ostrý obraz do blízka. Ten u očí zajišťuje zvýšená akomodace čočky. K této činnosti je nutné udržet ostrý sítnicový obraz, což vede k růstu oční koule a vzniku nebo postupnému zhoršování krátkozrakosti,“ popisuje mechanismus doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno. Když po několika hodinách práce s počítačem odejde člověk ven, jeho vidění na dálku je neostré. Zrak se unavuje, oční sval se dlouhým pohledem nablízko stahuje a nefunguje tak, jak by měl. Tím se dá například vysvětlit vysoký výskyt krátkozrakosti u asijské populace, kde jsou lidé více zaměření na učení, studium, a z toho vyplývající daleko častější dívání na krátkou vzdálenost, a tedy větší namáhání očí. Zhoršený zrak se pak předává z generace na generaci a k tomu se ještě čas strávený hleděním do blízka neustále navyšuje...

Vezměte děti k očnímu lékaři včas

Pokud rodiče trpí oční vadou, jako je krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus, nebo dokonce tupozrakost anebo se v dětství s tupozrakostí či šilháním léčili, měli by zraku svých dětí věnovat mimořádnou pozornost. „Nejkritičtějším obdobím ve vývoji zraku jsou u dětí první roky života, zrak se totiž po narození u dětí teprve vyvíjí a jakákoli komplikace může zrak při zanedbání léčby natrvalo poškodit,“ upozorňuje MUDr. Jerhotová. „Důležité proto je, aby rodiče, v případě výskytu jakýchkoli očních vad v rodině nebo pokud mají jakékoli pochybnosti, co nejdříve vyhledali odborného lékaře a nechali zrak dítěte vyšetřit. Pravidelné oční prohlídky jsou často jedinou možností, jak oční vadu zjistit, proto doporučujeme absolvovat oční prohlídku i v případě, že žádné příznaky oční vady u dítěte nepozorujete. Výhodou dnes je, že špičková pracoviště umí vyšetřit i docela malé, nespolupracující a nekomunikativní děti, takže lze většinu očních vad odhalit prakticky od 6 měsíce věku,“ dodává oftalmoložka. Pozdě zachycená oční vada může vést k rozvoji tupozrakosti, což je vada, se kterou se od 7–8 roku již nedá takřka nic dělat. Mozek vyřadí oko z činnosti a vidění tohoto oka je trvale rozmazané, u nejhorších stádií lze stav přirovnat ke slepotě. Čím dříve se oční vada odhalí, tím větší je pravděpodobnost úspěšné a rychlé léčby.

„Rodinnému prokletí“ se můžete vzepřít

Krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus naštěstí lze na rozdíl od tupozrakosti řešit i v pokročilém věku. Refrakční chirurgie, která dokáže pacienty zbavit dioptrií, patří k nejrychleji se rozvíjejícím oborům očního lékařství. Laserové operace způsobily doslova revoluci, jelikož lidem s dioptrickými vadami umožňují ostré vidění i bez nutnosti nošení brýlí a kontaktních čoček. Díky nové generaci femtosekundových laserů už při zákroku není nutné použití ostrých nástrojů, jako je skalpel. Navíc je tato operace bezpečná a velmi rychlá. Trvá jen pár minut. Pacienti necítí bolest a absolvují ji ambulantně, takže po zákroku mohou odejít domů. Rekonvalescence je velmi rychlá. Už večer mohou lidé sledovat televizi, a pokud nevykonávají extrémně namáhavou fyzickou činnost, mohou jít druhý den do práce.

Ideální věk pro laserovou operaci je kolem 20. roku

„Jednou z dalších výhod moderních zákroků pomocí femtosekundového laseru je možnost kdykoli v pozdějším životě, pokud se vada zhorší, oko opakovaně operovat, a to i mnoho let po původním zásahu. Naše kliniky navíc garantují, že podstoupí-li pacient laserový zákrok, obdrží doživotní záruku. Bude-li v budoucnu nutné dioptrický stav očí doladit dalším laserovým zákrokem, oční klinika jej poskytne zdarma,“ upozorňuje na současné možnosti primářka Valešová. To je důvod, proč lékaři doporučují s operací zbytečně neotálet a podstoupit ji už v mladé dospělosti, klidně již kolem 20. roku života. Člověk si pak užije ostré vidění déle a zároveň ušetří více peněz za drahé brýle a kontaktní čočky, které mnohdy komplikují řadu aktivit. U lidí nad 40 let anebo v případě vyšších dioptrií je pak možné podstoupit výměnu nitrooční čočky. Díky tomuto zákroku lze zajistit ostré vidění v jakémkoliv věku. Genetická zátěž tedy již nemusí znamenat, že člověk zůstane celý život omezen korekčními pomůckami. Moderní medicína v dnešní době dokáže vyřešit i potíže, které ještě před pár desítkami let nebyly řešitelné.

Jaké jsou nejčastější oční vady, které můžete zdědit?

Krátkozrakost představuje špatné vidění na dálku. Jedná se o nejčastější oční dioptrickou vadu. Koriguje se „minusovými“ čočkami v brýlích či kontaktních čočkách, které posunou obraz na sítnici a ten se pak stává ostrým. Nejvhodnější metodou odstranění krátkozrakosti je operační řešení femtoLASIK anebo v případě věku nad 40 let či vyšších dioptrií implantace nitrooční čočky.

Dalekozrakost se projevuje špatným viděním na blízko. Objevuje se u každého novorozence. Jak se oko časem vyvíjí, vada zpravidla vymizí. U někoho však může přetrvávat. Postihuje zhruba 10 % populace. Korekce se provádí „plusovými“ čočkami, které posouvají obraz na sítnici. Dalekozrakost do pěti dioptrií lze korigovat laserovými zákroky. U vyšších vad je lepším řešením výměna nitrooční čočky.

Astigmatismus je ve většině případů vrozená vada. Velmi často se vyskytuje společně s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Příčinou je nepravidelný tvar oční rohovky. Člověk s astigmatismem má problémy s vnímáním hloubky a prostoru, nerozeznáváním detailů, při čtení dochází k zaměňování podobných znaků a písmen. Nekorigovaný astigmatismus mnohdy doprovází únava a bolest hlavy a pálení a řezání v očích. Koriguje se torickými kontaktními čočkami nebo cylindrickými brýlovými skly, které vyrovnávají nepravidelné zakřivení rohovky. Dá se napravit laserovým zákrokem NeoLASIK HD a NeoSmile3D, při němž se zároveň během jedné operace dá vyřešit i dalekozrakost či krátkozrakost. U lidí starších 40 let je vhodnější nitrooční zákrok.

Tupozrakost je funkční postižení jednoho oka, kdy jsou vjemy z oka aktivně potlačeny, a tak spojení mezi mozkem a okem postupně zakrní. Tupozrakost se projevuje v dětství, často v souvislosti s vyšší dioptrickou oční vadou, šilháním, astigmatismem a právě dědičností. Dítě jedno oko postupně přestane používat a ztratí schopnost ostrého vidění. Při silné tupozrakosti může být dokonce téměř slepé. Je-li tato oční vada diagnostikována včas – ideálně do 5 let věku dítěte, lze ji úspěšně léčit nebo alespoň výrazně zlepšit. V léčbě se používají brýle, okluzor pro zakrývání zdravého oka a ortoptická cvičení.

Šilhání (strabismus) není jen estetickým problémem provázeným asymetrickým postavením očí, ale v důsledku této vady může dojít k trvalé ztrátě zrakové ostrosti a dalším zrakovým problémům. Při šilhání musí mozek zpracovávat z každého oka jiný obraz, a aby předešel vzniku dvojitého vidění, obraz z šilhajícího oka potlačí a oko postupně přestane používat. Zrakové funkce tohoto oka se pak dále nerozvíjejí a může vzniknout tupozrakost. Bez včasné léčby je pak postižení zraku trvalé a nejde nijak napravit. Strabismus se objevuje nejčastěji mezi 2. a 3. rokem věku dítěte. Vzhledem k dědičnosti této vady má dítě šilhajících rodičů či prarodičů předpoklad vzniku strabismu větší a na toto riziko je třeba co nejdříve upozornit lékaře. U dětí se šilhání léčí většinou konzervativně, dětem se předepisují speciální dioptrické brýle a ortoptická cvičení, která pomáhají posílit zrakové funkce slabšího oka a správně rozvinout spolupráci obou očí. Pokud léčba nepostačuje, ještě před nástupem do školy se přistupuje k operaci.