V záři Slunce se schovávají nebezpečné asteroidy. Dalekohledy je odhalily až nyní
Sluneční záře je totiž něco tak silného, že je pro i současné nejmodernější teleskopy složité se do blízkosti Slunce dívat, natož tam něco hledat. A jak je vidět, v blízkosti Slunce se toho schovává pravděpodobně hodně, o čem jsme dosud neměli ani tušení.
Především jde o dva asteroidy, které se nacházejí přímo mezi Sluncem a Zemí a vypadá to, že takových asteroidů a blízkozemních objektů, kterým se obecně říká zkratkou NEO, tam bude k objevení podstatně více.
Díky novým teleskopům, které zvládnout nějakou tu dávku slunečního záření a především se mu vyhýbají tím, že se ke Slunci dívají večer, byly objeveny dva asteroidy, jeden má oběžnou dráhou uvnitř Venuše a dostal jméno Aylochaxnim 2020 AV2 a ten druhý má zase krátkou oběžnou dobu kolem Slunce a dostal jméno 2021 PH27.
Jen pro pořádek, je dobré připomenout, že asteroidy mají svoje kategorie. První kategorií je Atiras pro asteroidy s oběžnými drahami uvnitř k Zemi, druhou kategorií je Vatiras s oběžnými drahami uvnitř k Venuši a třetí kategorií jsou Vulkanoidy s oběžnými drahami uvnitř Merkuru.
Důležitá ovšem je odpověď na otázku, jak nebezpečné pro Zemi tyto asteroidy jsou a kolik jich v okolí Slunce doopravdy je. Vědci se totiž dosud na základě analýz kráterů na planetách a měsících mysleli, že počet asteroidů a objektů NEO je prakticky poslední miliardy let pořád stejný. Jenomže se ukazuje, že to rozhodně není pravda. Nyní jsou naopak vědci přesvědčeni, že objektů NEO je sice plus mínus pořád stejně, ale leckteré někam dopadly a zjevně se na jejich místo nějak dostaly nové.
"Pohyb závisí na rotaci asteroidu, velikosti, albedu a vzdálenosti od Slunce,“ píše ve své studii Scott Sheppard z Carnegie Institution of Science. "Čím menší je asteroid a čím více slunečního světla absorbuje, tím větší je jeho pohyb." Zároveň se domnívá, že počet objektů NEO se rekrutuje z hlavního pásu mezi Marsem a Jupiterem. Sám si tím ale jistý není a rovněž pracuje s možností, že jsou zkrátka někde poblíž "zásoby" objektů NEO, obvykle z kategorií Atiras a Vatiras. Odtud pak nějakým způsobem poctivě nahrazují ty asteroidy a objekty, které narazí do některé z planet.
Hledání a mapování asteroidů, které by pro Zemi mohly představovat nějaké nebezpečí, není s našimi současnými technologiemi žádná lehká práce. Vědci si myslí, že jich našli už asi 90 procent, tedy přinejmenším těch, které mají alespoň jeden kilometr. Vše menší totiž nemusíme vůbec vidět.
"Posledních několik neznámých kilometrových NEO má pravděpodobně oběžné dráhy blízko Slunce nebo vysoké sklony, které je drží daleko od oblastí hlavních průzkumů NEO," píše Sheppard. A to znamená, že o tom, co se ukrývá v okolí Slunce nemáme ještě vůbec ani tušení. A nejhorší je na tom fakt, že je to velmi blízko.
Autorský článek, další zdroj: Science
