Zemská kůra se pod Andami propadá do hlubokého nitra Země
Je to geologický proces, který pod Andami už zřejmě probíhá miliony let. Možná by si toho ani nikdo nevšiml, kdyby stopy po tomto pozvolném propadání nebyly patrné i na povrchu. Jde o tzv. litosférické kapání, nebo tedy propadání, které je tady na Zemi poměrně velkou geologickou novinkou.
K tomuto jevu dochází zhruba následujícím způsobem. Skalní kůra se zahřeje na určitou teplotu, tím začne houstnout a tzv. odkapávat dolů do zemského pláště. Země se tak v místě, kde se tento jev projevuje, vlastně propadá do sebe a zajímavé je také to, že na povrchu netvoří prohlubně, jak bychom si laicky mohli myslet, ale naopak takové povrchové boule.
A ty se přehlédnout nedají. Vznikají vlastně tak, že odkapávající kůra vytvoří efekt, při kterém se vlastně zemský povrch vypruží nahoru a na povrchu vznikne boule. Proč a jak, si ale vědci dosud nejsou úplně jistí. Každopádně to na povrchu vypadá vlastně docela hezky a zajímavě, nicméně je otázkou, co to všechno přinese do budoucna a proč se to děje zrovna v Andách.
Andy obecně totiž vznikly složitým procesem, během kterého samozřejmě jedna tektonická deska sklouzla pod druhou, ale takto jednoduché to se vznikem Andského pohoří nebylo. Vědci totiž dodnes vedou diskuze o tom, co dalšího se v Andách stalo, protože například náhorní plošina Puna je vyšší než náhorní plošina Altiplano a obsahuje vulkanická centra a izolované pánve. To pravděpodobně znamená, že ke vzniku And přispělo ještě něco jiného, než tektonické desky.
Je možné, že právě nově odhalený geologický defekt mohl hrát svou roli. "Vzhledem ke své vysoké hustotě kapala kůra do planetárního nitra a je pravděpodobně zodpovědná za dvě velké tektonické události v centrálních Andách. Posun povrchové topografie regionu o stovky kilometrů a roztahování samotné kůry," píše ve své práci autorka studie Julia Andersen z University of Toronto, kterou publikovala v Communications Earth & Environment.
Aby si vědci svoje teorie ověřili, provedli v laboratoři experimenty s modely zemské kůry a všechno jim nakonec do sebe perfektně zapadlo a jejich výsledky se shodovaly s tím, co si mohli prohlédnout v Andách na vlastní oči.
Jinými slovy, o tom, jakým způsobem vznikají deformace zemského povrchu v Andách, už mají vědci jasno. Andy ale nejsou jediným místem na Zemi, kde k takovým deformacím dochází. Je tedy pravděpodobné, že toto pro vědce poměrně nové litosférické kapání probíhá už miliony let na dalších místech naší planety.
Vědci jsou sice rádi, že už vědí, co tyto deformace způsobuje a dozajista budou hledat další místa, na kterých k těmto procesům dochází, co to ale může znamenat pro naši planetu jako takovou, už studie neřeší.
Autorský článek, další zdroj: Communications Earth & Environment
