Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

V Africe podle hrubých odhadů ročně pytláci kvůli takzvanému bílému zlatu zabijí až 30 tisíc slonů. Sloní populace se za posledních deset let ztenčila o jednu třetinu a při současném tempu by se za dalších dvacet let africký slon ocitl na seznamu kriticky ohrožených druhů.

Ještě počátkem dvacátého století na Zemi žilo až deset milionů slonů. O více než sto let později jich zbývá pouhých čtyři sta tisíc a rychle ubývají. Lovci je masově vybíjeli kvůli slonovině. Poptávka po ušlechtilém materiálu výrazně vzrostla v minulém století v Japonsku, Evropě i Americe. Ve většině světových zemí je obchod se slonovinou zakázán.

Vážnost problému si ochránci přírody plně uvědomili v roce 2002, kdy si mnozí z nich začali spojovat rostoucí podíl mrtvých slonů s chybějícími kly a současně rychle rostoucí čínskou ekonomikou. V Číně je slonovina symbolem vyšších sociálních vrstev a v souvislosti s masovým bohatnutím čínské populace se vytvářel stále větší a větší slonovinový trh.

V oblastech Gabonu po Tanzanii zmizela celá obrovská stáda slonů včetně mláďat, ze kterých pytláci získali pouhých několik set gramů slonoviny. Bylo přitom všeobecně známo, že až 80 % světové poptávky tvoří Čína, která za to byla mnoha světovými vládami kritizována. Hodnota jednoho kilogramu slonoviny byla na čínském trhu okolo 1000 dolarů.

Již v minulosti se přední světoví odborníci na tuto problematiku vyjádřili jasně: „Osud tohoto druhu je v rukou Číny“. Čínská vláda tato tvrzení mnoho let odmítala a tvrdila, že na úbytek populace slonů v Africe čínská poptávka nemá žádný vliv.

Minulý týden Čína překvapila celý svět, když oznámila, že postavila prodej slonoviny mimo zákon a v souvislosti s platností nového zákona uzavřela spoustu podniků zabývajících se jejím prodejem nebo zpracováním.

Odborníci ale nadále varují, že čínským zákazem prodeje záchrana slonů zdaleka nekončí. Vše totiž závisí na ceně a pokud Čína uzavře legální obchod se slonovinou a paralelně nebude bojovat proti ilegálnímu obchodu, cena slonoviny a její podíl na černém trhu raketově vzroste.

Dalším klíčovým faktorem při záchraně afrického slona bude reakce sousedních trhů, jako jsou Vietnam, Myanmar, Filipíny a další asijské země. Pokud tyto státy nepodpoří celosvětovou a dnes i čínskou snahu o omezení obchodu se slonovinou, nebude v tomto směru dosaženo požadovaného efektu.

Problémem jsou také extrémně chudé oblasti Afriky, kde je pytláctví a nelegální obchod se slonovinou často jediným zdrojem obživy. Distribuci a transport slonoviny do Asie je převážně v rukou ozbrojených organizovaných skupin, které bezúhonně operují ve vysoce korupčním prostředí některých afrických států.

Sloni jsou v Africe zabíjeni mnoha více či méně brutálními způsoby. V Demokratické republice Kongo je militantní pytlácké gangy střílejí z helikoptér, v Keni je často lovili za pomocí luku a šípů a v Malawi zase k získání klů pytláci používají otrávené dýně, které dávají na sloní stezky.

Čínský krok k zastavení tohoto masového vybíjení je tedy vítaným gestem, zda dosáhne svého účinku je ale zatím velice nejisté. Mnohé organizace zabývající se ochranou afrických zvířat připomínají čínský zákaz dovozu tygřích kostí, které se používaly v čínské medicíně. Mnoho let po zákazu se stále v Číně dají bez větších problémů sehnat, protože obchodu se chopily organizované kriminální skupiny.

Slon není ale jediným problémem, který nenasytný čínský trh pro Afriku představuje. Podobně jako je dnes decimována populace slonů, byly téměř vyhubeny některé druhy nosorožců - například nosorožec černý nebo nosorožec bílý. Oba jsou na seznamu kriticky ohrožených druhů.

V případě severního bílého nosorožce je boj o jeho záchranu téměř prohraný, protože na světě žijí poslední tři jedinci, kteří nejsou schopni přirozené reprodukce. O jejich záchranu se v tomto roce naposledy pokusí čeští vědci s dalšími mezinárodními experty. V případě nosorožců stála za jejich vyhubením poptávka čínské medicíny po údajně léčivých účincích prášku z jejich rohu.