Země uvnitř chladne rychleji, než jsme si dosud mysleli. Naše planeta bude neaktivní dřív, než věda tušila
Zatímco teploty povrchu a atmosféry v průběhu času kolísají a nyní jsme tedy ve fázi oteplování, roztavený vnitřek naší planety, tedy tlukoucí srdce Země, se po celou dobu ochlazuje. Ale proč je to tak důležité? Protože se vnitřek Země stále ochlazuje a bude se ochlazovat pořád, znamená to, že nakonec vnitřek ztuhne a geologická aktivita ustane, což může Zemi proměnit v neúrodnou skálu podobnou Marsu nebo Merkuru. Nový výzkum odhalil, že k tomu může dojít dříve, než se dosud myslelo.
Země bude neaktivní dřív, než věda tušila
Klíčem k trvalému ochlazování by mohl být minerál na hranici mezi vnějším železo-niklovým jádrem Země a roztaveným fluidním spodním pláštěm nad ním. Tento hraniční minerál se nazývá bridgmanit a jak rychle vede teplo, ovlivní, jak rychle teplo prosakuje jádrem a ven do pláště. Stanovení této rychlosti není tak jednoduché jako testování vodivosti bridgmanitu v okolních atmosférických podmínkách. Tepelná vodivost se může lišit v závislosti na tlaku a teplotě, které se hluboko uvnitř naší planety výrazně liší.
Po rozsáhlém výzkumu vědci ve Švýcarsku zjistili, že tepelná vodivost bridgmanitu je asi 1,5krát vyšší, než se předpokládalo. To zase znamená, že tepelný tok z jádra do pláště je vyšší, než jsme si mysleli, a tedy že rychlost, kterou se vnitřek Země ochlazuje, je vyšší, než jsme si mysleli. A tento proces by se mohl ještě zrychlit. Když se ochladí, bridgmanit se přemění na další minerál zvaný post-perovskit, který je ještě více tepelně vodivý, a to by ještě dál navýšilo rychlost úniku tepla z jádra do pláště.
Kdy to bude?
Tyto výsledky naznačují, že Země, stejně jako ostatní kamenné planety Merkur a Mars, chladne a stává se neaktivní mnohem rychleji, než se očekávalo. Jak přesně rychleji, to není známo. Ochlazení celé planety není něco, čemu moc dobře rozumíme. Mars se ochlazuje o něco rychleji, protože je výrazně menší než Země, ale existují i jiné faktory, které mohou hrát roli v tom, jak rychle se ochlazuje nitro planety. Například rozpad radioaktivních prvků může generovat teplo, dostatečné k udržení sopečné činnosti. Takové prvky jsou jedním z hlavních zdrojů tepla v zemském plášti, ale jejich přínos není dobře pochopen.
Vědci tedy netuší, kdy Země přestane být aktivní planetou. Ale rozhodně se jedná o ještě dlouhý čas. Kromě ochlazování životnost naší planety ovlivňují i okolní vlivy, takže je docela dobře možné, že zánik Země nakonec nastane ještě předtím, než definitivně vychladne.
Zdroj: Science Direct, Science Alert.
