Vědci odhalili tajemství studených nocí v poušti
Teploty na Sahaře mohou klesnout, jakmile slunce zapadne, z průměrné denní teploty okolo 38 stupňů Celsia až k průměrnému minimu minus 4 stupně Celsia během noci, jak dokládá měření NASA.
Proč k tomuto dramatickému teplotnímu posunu dochází ve vyprahlých pouštích, jako je Sahara? A jak se tamní zvířata a rostliny vyrovnávají s takovými divokými extrémy?
Teplo a vlhkost
Důvod, proč jsou suché pouště tak horké a následně tak chladné, je kombinace dvou klíčových faktorů, vše tedy spočívá v
písku a vlhkosti.
Na rozdíl od termosky písek příliš dobře neudržuje teplo. Když teplo a sluneční paprsky zasáhnou písečnou poušť, zrnka písku v horní vrstvě absorbují a také uvolňují teplo zpět do vzduchu, jak uvádí laboratoř Jet Propulsion Laboratory NASA. Během dne tak dochází k přehřívání vzduchu a k vysokým teplotám. Ale v noci většina tepla z písku rychle vyprchá a při absenci slunečního záření písek a jeho okolí zůstanou chladné.
Ale stejně. Přece si na dovolené také večer neoblékáme zimní bundy, když se jdeme po večeři projít na pláž. Proč je to tedy na poušti jiné?
Hlavním důvodem prudké změny teploty je to, že pouštní vzduch je extrémně suchý. V suchých pouštích, jako je Sahara či poušť Atacama v Chile, je vlhkost, tedy množství vodní páry ve vzduchu, prakticky nulová a na rozdíl od písku má voda obrovskou kapacitu akumulovat teplo.
Vlhkost ve vzduchu zachycuje teplo blízko země jako obrovská neviditelná deka a brání mu v úniku do atmosféry. Vzduch s vysokou vlhkostí také vyžaduje více energie k zahřátí, což znamená, že také trvá déle, než se tato energie rozptýlí a okolí se ochladí. Nedostatek vlhkosti v pouštích proto umožňuje těmto suchým místům rychle se zahřát, ale také rychle se ochladit.
Jak se těmto extrémům přizpůsobit
Navzdory těmto rychlým výkyvům teploty jsou pouštní zvířata dobře přizpůsobena extrémním teplotním změnám pouště. "Je to pro ně relativně malý problém,“ uvedl Dale DeNardo, fyziolog z Arizonské státní univerzity, který se specializuje na pouštní zvířata. "Větší výzvou je dostatek jídla a vody k přežití.“
Plazi, nejhojnější a nejrozmanitější skupina zvířat v poušti, jsou dobře přizpůsobeni extrémním teplotním výkyvům, protože jsou chladnokrevní nebo ektotermní, což znamená, že nepotřebují investovat energii do udržování konstantní tělesné teploty. Jinými slovy, plazi mohou tuto energii využívat jinde, například při lovu. Mnoho plazů také těží z toho, že jsou malí, což jim umožňuje najít stinná zákoutí během dne nebo teplejší kameny v noci.
Velcí teplokrevní nebo endotermní savci, jako jsou velbloudi, jsou však příliš velcí na to, aby se skryli před sluncem, a neumí nechat poklesnout svoji tělesnou teplotu. Velbloudi spíše přežívají udržováním konstantní tělesné teploty v horkých i chladných podmínkách. Dělají to tím, že mají spoustu izolace ve formě tuku a husté srsti, což jim brání získat příliš mnoho tepla během dne a ztratit ho příliš mnoho v noci, jak řekl DeNardo.
Naproti tomu pouštní ptáci používají odpařovací chlazení, kdy pomocí vody přenášejí teplo pryč z těla, podobně jako když se lidé potí a psi dýchají s vyplazeným jazykem. Ptáci na to mají řadu různých metod (někteří supi močí na nohy, aby se ochladili). Ale jejich schopnost létat na velké vzdálenosti mezi vodními zdroji je do jisté míry zvýhodňuje, protože nemají starost se zavodněním vlastního organismu.
Rostliny jsou naopak citlivější vůči extrémním teplotám. "Čelí mnohem větší výzvě, protože se nemohou hýbat,“ říká DeNardo. Proto ikonické pouštní rostliny jako kaktusy vyvinuly řadu obranných prostředků, jako jsou hroty a toxiny, aby chránily svou drahocennou vodu před predátory. Mrazivé teploty v noci však mohou být pro rostliny smrtelné, protože voda zmrzne a expanduje v jejich tkáních, což může způsobit nevratné škody. Rostliny proto rostou pouze v oblastech, kde teplota vzduchu neklesá každou noc pod bod mrazu na více než pár hodin. Dále čtěte: Tajemný fenomén způsobuje, že Atlantský oceán se každým rokem zvětšuje.
