Ubývající kyslík nakonec udusí většinu života na Zemi
To se ale pravděpodobně nestane ještě asi miliardu let. Ale až tato změna přijde, stane se to poměrně rychle, jak naznačuje nová studie.
Kyslík jako dočasná komodita
Tato změna přenese planetu zpět do podobného stavu, v jakém se nacházela před událostí známou jako Velká oxidační událost (GOE) asi před 2,4 miliardami let.
Kromě toho vědci, kteří stojí za novou studií, říkají, že je nepravděpodobné, že by atmosférický kyslík byl trvalou součástí obyvatelných světů obecně, což má důsledky pro naše snahy detekovat známky života ve vesmíru.
"Model předpokládá, že deoxygenace atmosféry s prudkým poklesem atmosférického O2 na úrovně připomínající dávnou Zemi, bude pravděpodobně spuštěna před vznikem vlhkých skleníkových podmínek v klimatickém systému Země a před rozsáhlou ztrátou povrchové vody z atmosféry,“ píší vědci ve svém publikovaném článku.
V tom okamžiku to bude konec cesty pro lidské bytosti a většinu ostatních forem života, takže v budoucnu bude pro lidstvo opravdu klíčové najít ve vesmíru obyvatelnou planetu.
Život zmizí dříve, než vyschnou oceány
K dosažení svých závěrů vědci udělali podrobné modely zemské biosféry, které zohledňují změny v záření Slunce a také odpovídající pokles hladin oxidu uhličitého, protože plyn se rozkládá zvyšováním úrovně tepla. Méně oxidu uhličitého znamená méně fotosyntetizujících organismů, tedy stromů a rostlin, což bude mít za následek méně kyslíku.
Vědci již dříve předpovídali, že zvýšené záření ze Slunce vymaže ze zemského povrchu oceány přibližně za 2 miliardy let, ale nový model založený na 400 000 simulací říká, že ztráta kyslíku nejprve povede k vyhlazení veškerého života. "Pokles kyslíku je velmi, velmi extrémní,“ řekl Chris Reinhard z Georgia Institute of Technology. "Mluvíme zhruba o hodnotách kyslíku milionkrát menších, než je tomu dnes.“
To, díky čemu je studie obzvláště důležitá pro dnešek, je naše hledání obyvatelných planet mimo sluneční soustavu. Stále výkonnější dalekohledy umožňují vědcům hledat v obrovských přívalech vesmírných dat, která tyto přístroje shromažďují.
Podle výpočtů Reinharda a dalšího vědce v oblasti životního prostředí Kazumi Ozakiho z japonské univerzity Toho by "kyslíková" obyvatelnost Země mohla skončit už na 20–30 procentech celé životnosti naší planety. Poté už bude Země jen světem anaerobních forem života. Dále čtěte: Vědci objevili nejstarší život na Zemi ve 3,5 miliardy let starých skalách v Austrálii.
