Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Letos japonští vědci ohlásili fascinující nález drobných vajec neznámých dravých dinosaurů (teropodů) vpravdě kapesní velikosti. Lokalitu objevu odhalili vědci už v roce 2015 na území prefektury Hjógo na jihozápadě této ostrovní země. Dali jí název Kamitaki Egg Quarry, tedy „lom vajec v Kamitaki“ a o objevu publikovali letos studii v periodiku Cretaceous Research. Fosilie se nacházely v jílovcích červenohnědé barvy, náležejících do geologického souvrství Ohjamašimo. To uchovává fosilie staré asi 110 milionů let a pochází tak z období spodní křídy.

Ve skutečnosti jich bylo mnohem víc

Jen několik metrů nad příslušnou geologickou vrstvou byly mimochodem objeveny také fosilie dlouhokrkého sauropodního dinosaura, formálně popsaného v roce 2014 pod jménem Tambatitanis amicitiae. V té době se zde nacházela rozsáhlá záplavová nížina, kde sídlila rozmanitá dinosauří komunita s pestrou druhovou rozmanitostí. Právě objev dinosauřích vajíček je významným indikátorem smutného faktu, že skutečná původní biodiverzita nám zůstává skryta. Kosterní fosilie jsou totiž obvykle příliš vzácné a málo početné na to, aby nám ukázaly původní rozmanitost dinosaurů na daném území a v dané době.

1300 vajec v původním umístění

Díky objevu otisků stop nebo fosilních vajec tak máme lepší představu o někdejší pestrosti dinosauří megafauny. Japonští paleontologové pracovali na lokalitě v období zimy roku 2019 a vyprostili z horniny fantastický počet asi 1300 fosilních vajec. Většina jich sice představovala jen úlomky skořápky, několik exemplářů ale bylo neporušených a téměř kompletních. Fosilie zkoumal profesor Kóhei Tanaka z Univerzity v Cukubě, jehož mezinárodní paleontologický tým mimo jiné určil, že objevená hnízda byla uložena ve své původní podobě. Nepřenesla je tedy například řeka, ani je nepřemístili vejcožraví oportunisté, jako byli malí dinosauři, savci, varani apod.

Vajíčka jak od křepelky

Většina objevených vajec, která nepatřila ve všech případech jedinému druhu dinosaura, obdržela nové vědecké jméno Himeoolithus murakamii. Jejich nejzajímavější charakteristikou jsou miniaturní rozměry, které z nich činí možná nejmenší známá zkamenělá dinosauří vejce vůbec. Podle přesných odhadů vážila tato vajíčka v průměru asi jen 9,9 gramu a měřila na délku asi 4,5 centimetru, na šířku pak 2 centimetry. Nebyla tedy o nic větší, než například vajíčka současné křepelky!

Pokladnice plná vajec

Zajímavé je v této souvislosti také to, že malinká vajíčka z Japonska mají podlouhlý oválný tvar, podobně jako naopak obří vejce z různých částí světa – naproti tomu jiná malá dinosauří vajíčka jsou podle dosud učiněných fosilních objevů spíše kulatá. Kromě zmíněných trpasličích vajec bylo v lokalitě Kamitaki objeveno pět dalších fosilních typů vajíček, patřících ve všech případech malým teropodům. To dokazuje, že i v jediné lokalitě se mohlo v druhohorách vyskytovat hned několik podobně velkých dravých dinosaurů a že tedy celková druhová rozmanitost dinosaurů byla celosvětově mnohem větší.

Dinosauří mateřské školky

To ale není jediný přínos fosilních hnízdišť a vajec z lokality Kamitaki. Zdejší objevy rovněž poskytují lepší představu o podobě hnízdění a péče o snůšky u drobných teropodů, což je dosud značně neprozkoumaná oblast dinosauřích výzkumů. Zatím byla totiž objevována spíše hnízdiště větších dinosaurů z jiných skupin – zejména kachnozobých dinosaurů, sauropodů a středně velkých dravých teropodů. Fosilní vajíčka z Japonska jsou tak velmi cenným příspěvkem do problematiky dinosauří reprodukce, paleoekologie i biodiverzity. Více se o podobné tematice dozvíte také zde a například také zde.