Konec triasové doby zabil vše v mořích a přinesl milion let dešťů

Vědci zjistili, co předcházelo velké změně fauny a flóry na Zemi
📷
Další 2 fotografie v galerii
 Země a Příroda 
26. listopadu 2020 08:32 / Depositphotos
  33   8
Kdysi dávno, před úsvitem věku dinosaurů, se na superkontinent zvaný Pangea spustil silný déšť. A pršelo neuvěřitelných více než 1 milion let.

Toto epické deštivé období známé jako Karnská fluviální událost (CPE) nastalo zhruba před 233 miliony let a bylo výrazným posunem od typicky suchých podmínek pozdního triasu. Ale bouřlivé nebe nebylo jedinou změnou, které Země čelila. Podle studie zveřejněné 16. září v časopise Science Advances nové fosilní důkazy naznačují, že CPE byla ve skutečnosti způsobená sopečnými erupcemi a změnou klimatu, která vedla k úmrtí jedné třetiny všech mořských druhů plus velkého množství suchozemských rostlin a živočichů.

Pozitivní katastrofa

Tato zapomenutá událost vyhynutí tolika živočichů sice nedosahuje počtu obětí pěti hlavních masových vyhynutí v historii, ale autoři studie tvrdí, že CPE je důležitá především pro to, co pozitivního po ní následovalo. Tuto událost vědci berou spíše jako období obratu, kdy na Zemi vznikly podmínky pro příchod dinosaurů a vývoj mnoha skupin suchozemských zvířat, které se dodnes potulují po Zemi.

"Klíčovým rysem CPE je, že po vyhynutí fauny velmi rychle následoval příchod nových druhů,“ řekl vedoucí studie Jacopo Dal Corso, profesor geologie na Čínské univerzitě ve Wuhanu. "Řada skupin, které hrají ústřední roli v dnešních ekosystémech, se objevila nebo diverzifikovala poprvé v Karnánu (věk v triasu, který trval před 237–227 miliony let).“

Vznikly korálové útesy i žáby a ještěrky

Mezi tyto skupiny patří moderní korálové útesy a plankton v oceánech, řekl Eros Dal Corso, stejně jako část suchozemské fauny, jako jsou žáby, ještěrky, krokodýli, želvy a různorodé druhy dinosaurů, kteří na Zemi prospívali příštích 150 milionů let. Po této katastrofické události se také začaly objevovat první jehličnaté stromy.

Co ale vyvolalo tak dlouhý celosvětový déšť? Je těžké to říci s jistotou, ale autoři studie věří, že odpovědi mohou spočívat v lávovém poli zahrnujícím kontinent známý jako Wrangellia, který vedl tisíce kilometrů přes západní pobřeží současné Kanady. Tato masivní magmatická provincie byla během karnského období doslova protkaná vulkanickými útvary.

Předchozí studie odhadují, že tyto mohutné erupce vypustily do atmosféry nejméně 5 000 gigatonů uhlíku (to je stokrát více než roční globální emise dnes), což pravděpodobně zahájilo extrémní změnu klimatu, která následovala. Svět se stal výrazně vlhčím, běžné deště se staly normou, oceány se okyselily a celé druhy houfně zahynuly, což připravilo půdu pro to, aby se pomalu začaly objevovat nové druhy rostlin a zvířat.

To je příběh, se kterým se vědci ztotožňují i v nové studii. Uznávají však, že k pochopení celého rozsahu CPE a jejích možných spouštěčů je zapotřebí mnohem více dalšího zkoumání. Možná se v té době odehrály i další sopečné události mimo Wrangellii, ale jejich přesné určení bude výzvou, protože obrovské množství sopečných čedičů z období triasu již neexistuje. Naše neustále se měnící planeta pojídá svou vlastní historii a jako jediné stopy dávných časů nám zanechává pouze kameny a kosti. Dále čtěte: Pozoruhodný jev. Neviditelné řeky na obloze udělaly obrovskou díru do ledovce.

Mirka Malá | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Toto je nejmenší implantovatelný čip na světě. Sloužit má především v medicíně

Dům a zahrada

Kočky se mohou snadno přehřát. Pomozte jim překonat horké letní počasí

Cestování

Nechce se vám k moři, ale bez vody si léto nedovedete představit? Máme pro vás netradiční tip

Zavřít reklamu