Alpy rostou. Podle nové studie se část pohoří místo očekávané eroze zvedá do výšky
Nový nález je v rozporu se závěry dvou předchozích studií, které naznačovaly, že Alpy po řadu let neerodovaly, ale ani nerostly.
Mezinárodní tým vědců však nyní zjistil, že tomu tak není, a to po analýze různých izotopů ze stovek řek v evropských Alpách. Jeden konkrétní izotop, berylium-10 (10Be), odhalil informace o rychlostech eroze v různých částech Alp.
Co všechno prozradilo berylium
Izotop 10Be se mimo jiné tvoří, když kosmické paprsky nebo fragmenty atomů, jako jsou protony, elektrony a nabitá jádra, proudí zemskou atmosférou a dostanou se na povrch planety. Když tyto kosmické paprsky dopadnou na Zemi, řekněme ve skalnatých Alpách, nastartují jadernou reakci v atomech kyslíku křemenu, který tvoří 10Be.
Tento izotop se hromadí pouze na nejvrchnějším povrchu Země, což znamená, že vědci mohou určit stáří povrchu měřením úrovní 10Be v sedimentu. Zjednodušeně řečeno, křemenná zrna s vysokou koncentrací 10Be byla vystavena kosmickému záření po velmi dlouhou dobu, naopak vzorky s nízkými koncentracemi 10Be jsou mnohem mladší.
Ve studii vědci provedli rozsáhlé zkoumání křemenných zrn z více než 350 řek protékajících Alpami. "S touto strategií můžeme poprvé nakreslit obraz eroze v celých evropských Alpách a prozkoumat její hnací mechanismy,“ prozradil autor studie Romain Delunel, geolog z Ústavu geologických věd na univerzitě v Bernu.
Alpy rostou do nebe
Alpy podle studie nemění svoji výšku rovnoměrně. Například ve Valais v jižním Švýcarsku se Alpy naopak zmenšují s rychlostí eroze téměř 7,5 metru za tisíciletí. Hornatá oblast s nejpomalejší erozí se nachází ve východním Švýcarsku u řeky Thur, ta erodovala jen o 1,4 centimetru za 1000 let.
Ale centrální Alpy rostou tak rychle, že jejich růst je dokonce rychlejší, než eroze v jižní a východní části Švýcarska. "Je to velké překvapení, protože až dosud jsme předpokládali, že růst a eroze jsou v rovnováze,“ řekl Delunel. Vědci zjistili, že tato oblast Alp roste každé tisíciletí přibližně o 80 cm. "To znamená, že centrální Alpy stále rostou. A překvapivě rychle,“ dodal Delunel.
Proč tedy v určitých částech Alpy erodují a v jiných zase rostou? Déšť a sníh nemají měřitelný vliv na erozi, ale sklon a topografie hory ano. Vědci zjistili, že mnoho z těchto skalních stěn bylo vytvořeno posledním velkým zaledněním. "Velmi strmá krajina nemá tendenci k erozi, což bylo další překvapení, protože jsme si mysleli, že velmi strmý terén bude velmi rychle erodovat. Ještě plně nevíme, proč tomu tak není, a proto vidíme potřebu dalšího výzkumu,“ prozradil Delunel ve své studii publikované v Earth-Science Reviews. Přečtěte si také: Pozoruhodným jev. Neviditelné řeky na obloze udělaly obrovskou díru do ledovce.