Dokonce i netopýři dodržují sociální distanc, když jsou nemocní
Ale tato nevinná zvířata jsou posuzována poněkud nespravedlivě. Jsou důležitými opylovači a likvidátory škůdců. A když je netopýrům špatně, nový výzkum ukazuje, že přirozeně vykazují svou vlastní formu sociálně distančního chování, tedy podobně jako v případě opatření, která jsme museli přijmout, abychom zpomalili šíření COVID-19.
Netopýří distanc
Studie umožnila vědcům sledovat skupinu divokých netopýrů z kolonie v Lamanai v Belize a sledovat jejich sociální chování každých pár sekund po dobu několika dní. Když injektovali látku, která aktivovala jejich imunitní systém a netopýři onemocněli, okamžitě jasně změnili své chování a stali se méně sociálními.
"Ve volné přírodě jsme pozorovali netopýry, což jsou vysoce společenská zvířata, jak si udržují odstup, když jsou nemocní, popřípadě nemocní dočasně žijí pouze s nemocnými,“ řekl Simon Ripperger, výzkumník netopýrů z Ohio State University. "A tím ve výsledku snížovali šíření nemocí.“
Předchozí práce od této skupiny vědců ukázaly, že v zajetí nemocní netopýři spí více, pohybují se méně, tráví méně času péčí o ostatní netopýry. Vědci tomu říkají "nemocenské chování“.
Nemocný netopýr ví, co má dělat
Sběr dat o sociálních interakcích mezi netopýry by byl také užitečný, pokud by vědci chtěli předpovědět, jak může nemocenské chování snížit šíření nemocí u těchto zvířat, stejně jako sociální distancování u lidí.
Vědci tedy analyzovali data z krátce zachycené skupiny 31 netopýrů (Desmodus rotundus), kteří pocházejí z Latinské Ameriky, z kolonie hřadující uvnitř dutého stromu.
Šestnáct náhodně vybraných samic netopýrů dostalo injekci látky, která aktivovala jejich imunitní systém, což jim na několik hodin způsobilo nevolnost. Dalších 15 netopýrů dostalo injekci slané vody jako placebo. Na záda jim rovněž vědci přilepili drobné senzory, aby mohli sledovat sociální chování celé skupiny.
"Zaměřili jsme se na tři měřítka chování nemocných netopýrů, tedy kolik dalších netopýrů potkali, kolik celkového času strávili s ostatními a jak dobře byli propojeni s celou sociální sítí,“ uvedl behaviorální ekolog Gerald Carter z The Ohio State University.
Síťová analýza ukazuje, že nemocní netopýři byli skutečně méně sociálně spojeni se svými zdravými kamarády. V prvním šestihodinovém období po ošetření měl nemocný netopýr v průměru o čtyři setkání méně, než obvykle, a také strávil méně času interakcí se svým partnerem. Jak se dalo očekávat, o 48 hodin později, jakmile nevolnost vyprchala a nemocní netopýři se cítili lépe, většinou obnovili své běžné sociální chování.
Je třeba poznamenat, že vědci neinfikovali netopýry skutečným virem nebo bakteriemi, takže nemohli měřit šíření skutečné nemoci v kolonii. Předpokládají ale, že skutečná nemoc by netopýří chování ovlivnila ještě více.
Sledování pohybu a interakce netopýrů mezi koloniemi bude další výzvou, a to zejména proto, že vědci právě objevují obrovské vzdálenosti, které netopýři překonávají. Jde dokonce i o tisíce kilometrů ročně mezi jednotlivými hnízdišti. Dále čtěte: První formy života byly jiné, než jsme si dosud mysleli.