Gigantický dinosaurus, který byl popsán v roce 1989, byl těžký jako pětadvacet slonů

Spodní část nohy obřího sauropoda
📷
Další 3 fotografie v galerii
 Země a Příroda 
25. září 2020 08:00 / Vladimír Socha, 2009
  10   0
V roce 1989 byl v Indii vědecky popsán gigantický dinosaurus, proti kterému by všichni ostatní byli jen trpaslíky. Měl vážit až kolem 200 tun a vyrovnal by se tak i největší známé velrybě. Problém je pouze v tom, že se možná nejednalo o živočicha, nýbrž o rostlinu...

Tento obr by byl zřejmě jediným známým dinosaurem, který se svojí tělesnou hmotností výrazně blížil dokonce i největším velrybám (plejtvákům obrovským). Největším dnes poměrně dobře známým dinosaurem zůstává argentinský obr Argentinosaurus huinculensis s udávanou délkou přes 35 metrů a hmotností nad 80 000 kilogramů. Bruhathkayosaurus matleyi byl geologicky mladším druhem, který žil asi o 25 milionů let později v jiné části světa a velikostí mohl argentinosaura dokonce výrazně překonávat. Pokud ovšem můžeme věřit údajům, které uvedli dva indičtí paleontologové v roce 1989, kdy záhadného sauropoda formálně popsali.

Obří vegetarián, ne lovec

Pánové P. Yadagiri a K. Ayysami zběžně pojednali o fosiliích, které považovali za pozůstatky velkého dravého dinosaura, na sympoziu Indické geologické společnosti. Jejich obrazová dokumentace a přesnost měření však nesplňovala nároky, které by byly potřebné k ověření a obecnému přijetí jejich závěrů. Zkameněliny byly objeveny v sedimentech souvrství Kallamedu v jihoindickém Tiruččiráppalli, jednom z distriktů svazového státu Tamilnádu. V roce 1995 zkameněliny krátce prozkoumal americký paleontolog indického původu Sankar Chatterjee a původní závěr svých kolegů opravil. Bylo zřejmé, že se jedná o fosilní kosti neznámého býložravého sauropoda, nikoliv dravého teropoda.

Třímetrová stehenní kost

Bruhathkayosaurus žil v období raného geologického stupně maastricht, tedy v době před asi 70 miliony let. Z jeho kostry se nám dochovaly údajné kosti kyčelní a sedací, dále kosti holenní a vřetenní, fragment obratle a domnělé úlomky obří stehenní kosti, která nejvíce přispěla k divokým spekulacím o rozměrech bruhathkayosaura. V kompletním stavu totiž měla dosahovat délky kolem tří metrů, což je o téměř pětinu víc než odhadovaný rozměr femuru argentinosaura. Průměr této kosti na jednom jejím konci činil údajně dobrých 75 centimetrů. To je o čtvrtinu víc než u femuru argentinského titanosaura druhu „Antarctosaurus“ giganteus“, kde tato míra činí 56 cm.

Byl těžký jako 25 slonů

Kost holenní měla zase dosahovat délky kolem dvou metrů, čímž by byla asi o čtvrtinu delší než stejná kost argentinosaura (155 cm). Na internetu se objevily hypotetické výpočty délky pažní kosti indického obra, které činily kolem 234 cm (humerus argentinosaura by v kompletním stavu měřil asi 181 cm, tedy zhruba o 23 % méně). Z toho by vyplývalo, že B. matleyi mohl být asi o pětinu až o čtvrtinu (v lineárních mírách) větším dinosaurem než argentinosaurus. Velmi zhruba tak můžeme odhadovat jeho délku na 42 až 50 metrů a hmotnost asi na 138 až 157 tun! Takový dinosaurus by byl o 15 metrů delší než největší velryby (byť mírně lehčí) a vážil by tolik, co 25 dospělých sloních samců.

167 tun kráčejícího masa

Odborník na sauropodní dinosaury Matthew Wedel v roce 2008 odhadl, že pokud je dvoumetrová holenní kost bruhathkayosaura skutečnou kostí (a nejedná se například o zerodovanou kost stehenní nebo dokonce fosilizovaný kmen stromu), pak za předpokladu, že argentinosaurus vážil asi 73 metrických tun, by indický sauropod vážil zhruba 126 000 kilogramů (hmotnost roste s třetí mocninou oproti lineárnímu rozměru, v tomto případě tedy o 73 %). Pokud bychom ale použili nejvyšší odhad hmotnosti pro argentinosaura, který činí 96,4 tuny, dostaneme se dokonce na fantastických 166,6 tuny.

Byly už záhadné fosilie zničeny?

Než se ale necháme příliš unést vlastní fantazií, podívejme se na fakta. A ta jsou poněkud smutná. V současnosti totiž není původní fosilní materiál záhadného obřího dinosaura k dispozici a je bohužel velmi pravděpodobné, že již ani nikdy nebude. Na přímou a opakovanou snahu „západních“ paleontologů o výzkum oněch fosilních fragmentů totiž indická strana reagovala poněkud odtažitě a vyhýbavě. I proto existuje podezření, že zkameněliny byly již před delší dobou zničeny, například při monzunových deštích. Proč nebyly včas vykopány, konzervovány a uschovány v bezpečí depozitáře některého z indických muzeí, o tom zatím nejsou k dispozici žádné věrohodné informace.

Zbyly jen velmi nekvalitní nákresy a snímky

O systematickém zařazení bruhathkayosaura a jeho paleoekologii panují mezi vědci neustálé neshody a objevuje se i extrémní názor, že třímetrová stehenní kost a dvoumetrová holenní kost dinosaura byla ve skutečnosti možná jen zkamenělým kmenem jakéhosi křídového stromu. Tomuto názoru již desítky let oponuje zmíněný paleontolog Sankar Chatterjee, který sám fosilie viděl a nepřipouští ani náznak domněnky, že by se snad mohlo jednat o rostlinné fosilie. Bohužel je tak situace ještě horší, než v případě ztraceného obratle severoamerického amficélia (maraapunisaura). U něj máme k dispozici alespoň povedený náčrtek obratle, zatímco pro bruhathkayosaura jsou k dispozici jen velmi špatné a nekvalitní nákresy a rovněž nepříliš kvalitní snímky.

Záhada spláchnutá tropickým deštěm

Fosilie možná největšího známého dinosaura byly nejspíš nepochopitelně ponechány v hornině bez řádného zdokumentování po dobu dvaceti let a nakonec je zřejmě zničily záplavové deště. Dokud tedy nebudou objeveny případné další fosilie, zůstaneme v odhadech velikosti i ve zkoumání dalších aspektů života tohoto dinosaura pouze v říši domněnek. Lze tedy jen doufat, že „ještěr s obřím tělem“ (jak by bylo možné jeho rodové jméno ze sanskrtu přeložit) ještě neřekl své poslední slovo. Třeba se v sedimentech souvrství Kallamedu v jižním cípu Indického subkontinentu ještě nějaké další obří fosilní kosti jiného exempláře skrývají. Více se dozvíte také zde nebo například zde.

Vladimír Socha | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Satelitní snímky naznačují, že Severní Korea trénuje kamikadze delfíny

Dům a zahrada

Rozmarýn nemusí zimu venku přežít. Přeneste ho domů nebo ho pořádně zazimujte

Cestování

Dívejte se pořádně pod nohy. Uvidíte ta nejkrásnější schodiště na světě

Zavřít reklamu