Ekologové přinesli překvapivé zjištění o krmení a trávení potravy bílých žraloků
Žralok bílý se tedy neklouzá pro hledání kořisti po vodní hladině. Vědomosti o tom, jak se žraloci bílí stravují, jsou důležité pro interakci člověka s těmito živočichy.
Žádné Čelisti nečekejte
Ekologové ze Sydneyské univerzity analyzovali žaludky 40 mladých žraloků bílých (Carcharodon carcharias) a identifikovali spousty druhů ryb, které jsou známé pro život na mořském dně. Některé tyto druhy se dokonce zahrabávají hluboko do písku.
„Stereotyp žraločí hřbetní ploutve nad hladinou, když loví, pravděpodobně není příliš přesným vyobrazením,“ vyvrátil běžné představy o lovu žraloků bílých ekolog Richard Grainger ze Sydneyské univerzity.
Strava žraloků bílých se skládá z 32 procent mořských ryb, které plavou ve středních vodách (například losos australský), 17,4 procenta ryb, které žijí na dně moře (například nebehledovití), 14,9 procenta ryb číhajících na mořském dně kvůli lovu, jako jsou rejnoci, a pěti procent útesových ryb (například Eastern blue groper).
Zbytek obsahu v žaludcích byl určen jako neidentifikované nebo méně hojné skupiny ryb. Podle Graingera si žraloci bílí rádi smlsnou i na mořských savcích, jiných žralocích, olihních a sépiích. Jde ale jen o příležitostnou stravu.
Strava souvisí s migrací
Tým svá zjištění porovnal s jinými shromážděnými údaji, aby se pokusil pochopit, jaké živiny žraloci hledají přednostně. To by mohlo prozradit jejich oblíbená stanoviště a rizika zásahu lidské činnosti.
Strava nám navíc může prozradit více o zvyklostech žraloků bílých při migraci, neboť s ní úzce souvisí.
Například s přibývajícím věkem mohou mít žraloci tendence více se přesouvat. Aby měli při cestách více sil, pomohl by jim větší příjem tuků.
I když tato studie vychází z malého počtu vzorků, lze je kombinovat se záznamy o pohybu žraloků bílých, kteří byli elektronicky označeni, díky čemuž bychom mohli určit souvislosti mezi stravováním a migrací.
Experti ze Sydneyské univerzity požadují více prací na téma složení stravy žraloků, pochopíme tak totiž vztah mezi jejich fyziologií, chováním a ekologií.
Pomocí určení vzorců v jejich chování můžeme pochopit i konflikt mezi člověkem a žralokem. Je to cesta k tomu, aby mořští ekologové mohli žraloky účinněji chránit. Psali jsme také: Kdy a kde na vás může zaútočit žralok? Na co si dát největší pozor.
