Léto by mohlo zatočit s COVID-19. Teplé měsíce pomohou, ale ne všude

 Věda a Výzkum 
30. března 2020 11:05 / Mirka Malá
  1
📷
2 fotografie v galerii
Teplé měsíce pomohou, ale ne všude Depositphotos
Zvyšování venkovních teplot by mohlo podle odborníků pomoci zabránit šíření koronaviru. Podobně se totiž chovají i jiné viry způsobující respirační onemocnění, typickým příkladem je chřipka.

Nová studie zjistila, že koronavirus se v teplejších a vlhčích oblastech světa nerozšířil tak efektivně jako v těch chladnějších. Přestože je časná analýza publikovaná v časopise Social Science Research Network stále přezkoumávána, poskytuje pohled na to, co bychom mohli očekávat v příštích teplejších měsících.

Virus má raději chladnější počasí

Qasim Bukhari a Yusuf Jameel, oba z Massachusetts Institute of Technology, analyzovali globální případy choroby způsobené virem COVID-19, a zjistili, že 90 % infekcí se vyskytlo v oblastech, kde je od 3 do 17 stupňů Celsia a absolutní vlhkost se pohybuje od 4 do 9 gramů na metr krychlový (g/m3).

V zemích s průměrnou teplotou vyšší než 18 stupňů Celsia a absolutní vlhkostí vyšší než 9 g/m3 je počet případů COVID-19 menší než 6 % z globálních případů.

To naznačuje, že virus v teplejším vlhkém klimatu není tak aktivní. Roli zřejmě sehrává zejména vlhkost, protože většina přenosů COVID-19 se odehrála v relativně méně vlhkých oblastech.

Léto někde nepomůže

To však neznamená, že létem vše skončí. Pro většinu Severní Ameriky a Evropy by byl vliv vlhkosti na šíření koronaviru zanedbatelný až do června, kdy začnou hladiny stoupat nad 9 g/m3. Přestože bylo po 15. březnu hlášeno více než 10 000 případů COVID-19 v regionech s průměrnou teplotou 18 stupňů Celsia, mohla by být role vyšších teplot při zpomalení šíření pozorována pouze při mnohem vyšších teplotách.

To znamená, že ty země světa, které se vyšších letních teplot obvykle dočkají až v červenci, nebudou moct spoléhat na to, že se se začátkem léta u nich virus začne šířit méně. To platí především pro severní část Evropy a severní část USA.

Proč to tak je? Když je v zimě nízká vlhkost, má tato sféra vlhkosti tendenci se odpařovat, což znamená, že se virus může vznášet ve vzduchu po delší dobu, protože gravitace ho nepřitáhne k zemi. Ale v létě, když vydechujeme virovou částici, nedochází k odpařování okolní kapičky, ve které je virus zabalený, což znamená, že je těžší a gravitace ho mnohem rychleji "uzemní". Jinými slovy, virus nevydrží ve vzduchu tak dlouho jako v zimě, takže je méně pravděpodobné, že se jím nakazí okolní osoby.

Na teplé a vlhčí dny si ještě musíme dlouho počkat, odborníci ale přeci jen jednu drobnou radu mají. Pokud zrovna svítí slunce, snažte se chodit vždy po slunné straně ulice. Virus tam totiž přežívá o něco kratší dobu. Dále čtěte: Kvůli koronaviru na polární lodi nikdo nevystřídá výzkumníky.

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Valentýn ve velkém stylu?! V odstínech růžové jej slavila A.n.d.u.l.a, Sharlota a Angie Mangombe

Styl

Jak nosit pánské kotníkové boty?

Dům a zahrada

Efektivní úklid v domácnosti se psem: Jak na chlupy, skvrny od bláta, moči či krve