Které domácí materiály roušek jsou v boji proti novému koronaviru nejúčinnější, prozradily nové studie

Ochranné masky se nosit musí, ale které jsou účinné?
📷
Dalších 8 fotografií v galerii
 Věda a Výzkum 
22. března 2020 09:22 / Instagram
  37   1
Opatření v boji proti novému koronaviru se neustále zpřísňují. Ode dne 19. března 2020 platí v České republice zákaz pohybu na veřejnosti bez ochranných pomůcek dýchacích cest pod pokutou až 10 000 Kč.

Roušek a respirátorů je však stále nedostatek a ne každý materiál pro výrobu roušek je stejně účinný. Velký rozdíl v účinnosti je ale také mezi rouškami a respirátory, to ukázaly studie vědců.

Co je rouška a co je respirátor?

Nejprve je zásadní vysvětlit si rozdíl mezi rouškou a respirátorem. Podle informací z časopisu dTest slouží lékařské roušky pouze k zabránění průniku mikroorganismů zevnitř ven, z toho vyplývá, že jsou určeny k ochraně okolí. Jinými slovy tedy účelem roušky není ochránit člověka, který ji nosí. Respirátory neboli filtrační polomasky oproti tomu slouží k zabránění průniku mikroorganismů (bakterie, viry, spory plísní), jemného prachu a toxických tuhých či kapalných částic zvenku dovnitř.

Například časopis dTest upozorňuje na to, že k ochraně dýchacího ústrojí slouží pouze respirátory filtrační třídy FFP3, případně i FFP2. Účinnost ochranných pomůcek však zkoumaly i následující dvě studie.

Míru účinnosti domácích masek ukázaly studie

Studie 1 – Jaká je ochrana masek?

Zajímá vás, jak jsou účinné domácí roušky vyrobené z utěrky oproti těm chirurgickým či respirátorům třídy FFP2? To odhalila studie nizozemských vědců s názvem Professional and Home-Made Face Masks Reduce Exposure to Respiratory Infections among the General Population (v překladu „Profesionální a doma vyrobené masky snižují vystavení se dýchacím onemocněním u obecné populace.“ Při studii byly provedeny 3 různé experimenty, které měly posoudit: 1) krátkodobou ochranu různých typů masek nošených během 10 – 15 minut stejným dobrovolníkem, 2) dlouhodobou ochranu jednotlivých masek nošených dobrovolníkem po dobu 3 hodin při pravidelných činnostech a 3) účinnost různých typů masek při ochraně zevnitř a zvenčí.

Studie se tedy nejprve zabývala zkoumáním rizika přenosu při patnáctiminutovém a tříhodinovém vystavení aerosolu, to bylo podobné infekčním kapénkám. Zkoumána byla také ochrana při jednotlivých běžných činnostech lidí, jako je nicnedělání, kývání, třepání hlavou, četba či chůze. Testování bylo provedeno na několika desítkách dobrovolníků a mělo ukázat, o kolikrát více jsou nositelé masky v bezpečí oproti tomu, kdyby masku neměli. Sledovalo se však nejen to, jak velkou ochranu má nositel masky vůči případné nákaze, ale také jakou ochranu mají ti vně. Efektivita tří druhů masek byla pozorována jak u dospělých, tak u dětí. Asi budete sami překvapeni, jak velký rozdíl v účinnosti jednotlivých ochranných pomůcek (roušky versus respirátory) může být.

Výsledky studie 1

Zmíněná studie sice testovala účinnost masek při případné pandemii chřipky, její závěry jsou ale platné také pro další virová onemocnění, je tedy platná také pro pandemii COVID-19. A jaké byly výsledky studie? Výsledky odhalily, že respirátory byly mnohem efektivnější než chirurgické masky a chirurgické masky pak zase účinností překonaly podomácku vyrobené roušky z utěrek. Jak to bylo v číslech? Profesionální respirátory FFP2 u dospělých snižovaly riziko nákazy v rozmezí mezi 66x - 113x, ostatní dvě masky byly až daleko za nimi. Chirurgické roušky snižovaly riziko nákazy 4,1x - 5,3x a domácí roušky z utěrky na nádobí jen 2,2x - 2,5x.

Dále studie ukázala, že úroveň ochrany masek byla podobná u mužů i u žen. Jednotlivé prováděné lidské činnosti (neaktivita, kývání, třepání hlavou, četba či chůze) při studii neměly příliš velký vliv na míru ochrany masek. Největší ochrana respirátoru byla například při nulové aktivitě (113x) a nejmenší pak při čtení (66x). U chirurgické masky byla největší ochrana při čtení (5,3x) a nejmenší naopak při žádné aktivitě (4,1x), u domácí roušky byla největší ochrana také při čtení (3,2) a nejmenší při kývání a třesení hlavou (2,2x).

Všechny testované masky snižovaly vystavení aerosolu, účinnost ochrany se však výrazně lišila člověk od člověka. Zajímavé je, že dětem masky poskytovaly slabší ochranu než dospělým, a to zejména u respirátorů. A jaké bylo odůvodnění nižších hodnot u dětí? To mohlo souviset s nižším přizpůsobením masek na jejich menších obličejích. I děti však nejlépe ochránily respirátory FFP2 oproti ostatním maskám. Dále studie ukázala, že masky měly při testování i po delším nošení relativně stabilní hodnoty. Překvapivé však bylo, že pouze u profesionálního respirátoru FFP2 se účinnost jeho ochrany po 3 hodinách od začátku experimentu o hodně snížila. Naopak u bavlněné utěrky byla po 3 hodinách ochrana vyšší než na začátku měření.

A jak maska podle studie chrání uživatele a okolí? Asi budete překvapeni, ale při testování masek byla ochrana dovnitř silnější než ochrana směrem ven. Jinými slovy masky více chránily nositele masky než okolí před nákazou. V dnešní době se přitom mluví spíše o tom, že roušky chrání okolí. Z dat tedy vyplynulo, že ochrana směrem ven byla méně účinná než ochrana pro nositele masky, rozdíly v účinnosti vědci vysvětlili tím, že masky netěsnily. A která maska chránila nejvíce? Jednoznačně respirátor FFP2, ten v modelových podmínkách chránil okolí přibližně 3x lépe, než kdyby člověk masku neměl. Chirurgická maska pak chránila 2x lépe, než kdyby člověk masku neměl. A co domácky vyrobená rouška z utěrky? Ta chránila okolí jen minimálně. Z toho lze vyvodit, kterou ochrannou masku je nejlepší si pořídit.

Závěr studie 1

Podle vědců je však vždy lepší použít jakýkoli typ masky než nemít žádnou ochranu, protože použitím alespoň nějaké ochrany pravděpodobně snížíte vystavení se viru, a tak i snížíte riziko nákazy populace. Respirátory poskytují však maximální ochranu, oproti tomu domácí masky nemusí poskytovat tak vysokou úroveň ochrany proti přenosu nákazy. Číselně respirátor FFP2 ochránil dospělé až 50x (děti jen 10x) účinněji než podomácku vyrobené roušky a zároveň 25x (děti 6x) účinněji než chirurgické roušky.

Studie 2 - Jak vás ochrání jednotlivé materiály domácích roušek?

To, jak jsou účinné domácí roušky z různých materiálů oproti chirurgickým rouškám, ukázala studie britských vědců s názvem Testing the Efficacy of Homemade Masks: Would They Protect in an Influenza Pandemic? (v překladu „Testování účinnosti doma vyrobených roušek: ochránily by v případě pandemie chřipky?“ Tato studie zkoumala jednotlivé materiály a jejich schopnost zachycení virů a bakterií. Účinnost jednotlivých materiálů se v ochraně znatelně lišila.

Zkoumány byly nejen chirurgické roušky, ale také domácí materiály k výrobě roušek jako pytlíky do vysavače, kuchyňské utěrky na nádobí, kombinace bavlny a umělého vlákna, antibakteriální a obyčejné povlečení na polštáře, plátno, hedvábí, 100% bavlněné tričko či šála. Testování masek se zúčastnilo 21 zdravých dospělých dobrovolníků, z toho 12 mužů a 9 žen ve věku mezi 20 a 44 let.

Výsledky studie 2

Co se ukázalo? Nejvyšší účinnost proti bakteriím i virům měla samozřejmě chirurgická rouška, která zachytila z 89,52 % viry a z 96,35 % bakterie. A zajímá vás, jaké materiály se nejlépe hodí pro domácí výrobu roušek? Pak se možná budete divit. Podle dat studie jsou nejúčinnějším materiálem pro domácí výrobu roušek překvapivě pytlíky do vysavače, které ochrání před viry na 85,95 % a před bakteriemi na 94,35 %. Na druhém místě se umístily utěrky na nádobí, ty zachytí viry z 72,46 % a bakterie z 83,24 % (při dvou vrstvách látky však bylo u tohoto materiálu zachyceno 96,71 % bakterií). Na třetí pozici byla kombinace materiálů bavlny a umělého vlákna (zachycení virů na 70,24 % a bakterií na 74,60 %).

Ostatní materiály již dopadly o poznání hůře a ukázaly účinnost pod 70 %. Antibakteriální povlečení na polštáře (viry na 68,90 % a bakterie na 65,62 %), plátno (viry na 61,67 % a bakterie na 60 %), obyčejné povlečení na polštáře (viry na 57,13 % a bakterie na 61,28 %, při dvou vrstvách látky bylo zachyceno 62,38 % bakterií) a hedvábí (viry na 54,32 % a bakterie na 58 %). Nejhůře pak skončilo 100% bavlněné tričko (viry na 50,85 % a bakterie na 69,42 %, při dvou vrstvách látky bylo zachyceno 70,66 % bakterií) a šála (viry na 48,87 % a bakterie na 62,30 %).

Závěr studie 2

Z výsledků vyplynulo, že chirurgická rouška ​​byla v blokování přenosu virů a bakterií výrazně účinnější než jakákoli domácí rouška. Podle vědců by měla být doma vyrobená rouška považována až za poslední možnost při výběru ochranné pomůcky v boji proti onemocněním, tedy jen pokud lidé nemají k dispozici komerční masku. Nicméně z podomácky vyrobených roušek se ukázaly být nejlepším materiálem utěrky na nádobí, ale jen pokud jsou ušity ve dvou vrstvách, jinak totiž zachytávají o poznání méně bakterií, anebo můžete jako materiál vyzkoušet pytlíky do vysavače.

Podle studie tedy rozhodně na materiálu záleží, vědci ale rovněž varují před tím, že samotná rouška pro zastavení šíření nákazy nestačí. Podle britských vědců sice maska redukuje pravděpodobnost nákazy, riziko však neeliminuje. Dále ale vědci varovali před tím, že jakákoli maska bude mít pouze minimální efekt, pokud lidé nebudou dodržovat i další preventivní opatření. Těmi jsou izolování nakažených, zvyšování imunity, správné zacházení a sterilizace ochranných pomůcek a pravidelná hygiena rukou. Dále čtěte: Oteplování klimatu ničí plodnost nejen u brouků, ale také u mužů.

Blanka Štiková | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Zeptosekunda je nový nejkratší časový úsek, změřitelný díky nové technologii

Dům a zahrada

Blíží se Dušičky. Osaďte hroby rostlinami, které vydrží i do jara

Cestování

Poznejte fascinující zemi divoké přírody, kouzelných vyhlídek a nezapomenutelných zážitků

Zavřít reklamu