Co je rovnodennost a kdy k ní dochází?

Jarní rovnodenností pohané vítali nový rok
📷
Další 1 fotografie v galerii
 Záhady a tajemství 
27. března 2020 11:55 / Depositphotos
  3   1
První jarní den letošního roku zapadl mezi koronavirovou nákazu a silné ochlazení, přesto už za sebou máme jarní rovnodennost. Málokdo ale ví, co to přesně znamená.

Pravděpodobně jste o jarní rovnodennosti slyšeli už mnohokrát, ale víte, co to je? Nebo co ji způsobuje? Zde jsou odpovědi.


Co je rovnodennost a kdy k ní dochází?

Jarní rovnodennost označuje začátek jara měřený astronomickými pohyby. Datum se mírně liší, ale obvykle se vyskytuje kolem 20. března, stejně jako letos.

Slovo rovnodennost pochází z latinského slova „aequinoctium“, které se rozděluje na „rovné“ a „noc“, protože v den jarní rovnodennosti máme stejně dlouhý den a stejně dlouhou noc.

Skutečný den, kdy je na Zemi stejně dlouhý den i stejně dlouhá noc, známý jako equilux, nastává několik dní před jarní rovnodenností pro severní polokouli a několik dní po jarní rovnodennosti pro jižní polokouli. Konkrétní data a časy závisí na místní šířce. K tomu dochází díky slunečním paprskům, jež dopadají na Zemi přímo na rovníku, protože osa rotace Země, která je nakloněna pod úhlem 23,5 °, je kolmá ke slunci.

Kulturní význam rovnodennosti

Jarní rovnodennost se slaví po celém světě různými způsoby. V Íránu, Indii a Turecku je jarní rovnodennost také časem na oslavu nového roku, zatímco Mexiko vítá návrat Slunného hada, když se vydává přes Chichén Itzá.

V Japonsku znamená jarní rovnodennost trávení času s rodinou a navštěvování rodiny a někteří dokonce směřují na hřbitovy, aby zde jarní rovnodennost oslavili se svými zesnulými blízkými.

Absolutně nejznámější a nejslavnější oslavou jarní rovnodennosti na světě je ta, která se koná v anglickém Stonehenge. Lidé z celého světa, včetně turistů, druidů a pohanů, se scházejí, aby pozorovali východ slunce nad kamennou formací.

Oslavy tohoto svátku jsou totiž v pohanské kultuře spojeny s ohněm, stejně jako ostatní svátky pohanského kola roku. V něm se energie slunečního boha narozeného o zimním slunovratu začala projevovat nepatrným prodlužováním dne. V období Imbolc se začala rodit první mláďata - právě jehňata, symbol dnešních Velikonoc, čistoty, nového života, a přišly první oblevy. V období kolem jarní rovnodennosti celá příroda ožívá novým životem, je to čas setby.

Právě na jarní rovnodennosti totiž dnes závisí i proměnné datum židovských i křesťanských Velikonoc. Přitom jarní rovnodennost je některými pohany považována za opravdový začátek roku.

Vládu nad jarní rovnodenností, ze které tedy křesťané udělali později Velikonoce, mají bohyně ohně.

Jméno germánské bohyně jara Ostary dalo tomuto svátku jméno hned v několika jazycích. Zvyk hledat v trávě velikonoční vajíčka od zajíčka, rozšířený v zemích s germánskými kořeny, má možná svůj původ právě v legendě o této bohyni, která se prý slitovala nad zmrzlým ptáčkem a proměnila jej v zajíce. On pak z vděčnosti snáší každé jaro barevná vajíčka. Dále čtěte: Proč má gregoriánský kalendář přechodný rok a proč slavíme apríl?

Mirka Malá | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Zdrojové kódy byly pohřbeny v Arktidě pro budoucí generace. Bunkr ukrývá více než milion vzorků semen

Dům a zahrada

Stále zelenou aukubu japonskou můžete pěstovat doma i venku

Cestování

Na výlet do Plzně i s dětmi: Koupání v rybníce, za strašidly do muzea a za zvířátky do ZOO

Zavřít reklamu