Nejnovější

Prehistorické monstrum měřilo přes tři metry a vážilo téměř tunu. K vymření největších ptáků planety přispěl pravděpodobně i člověk

Klimatická krize tehdy ve Skotsku zdecimovala zemědělství, zabila až 15 procent populace a vyvolala migraci Skotů do teplé Panamy. Vědci tvrdí, že krize nastala během nejchladnější dekády posledních 750 let a byla pravděpodobně způsobena vzdálenými sopečnými erupcemi.

Katastrofu však nezpůsobilo jen špatné počasí. Skotsko bylo mimo jiné politicky izolované od Anglie, většího a prosperujícího souseda, který by jinak mohl pomoci. V roce 1707 se oba národy, poučeny touto krizí, sloučily, aby se staly součástí současného Spojeného království. Taková tragédie související s hladomorem se už nikdy neopakovala, navzdory dalším změnám klimatu.

Skotská klimatická krize je zapsána do historie. V některých letech sníh ze zimy přetrvával na zemi až do léta a mrazy panovaly po mnoho letních nocí. Období výsadby bylo zkráceno a sklizně byly minimální. Hospodářská zvířata neměla co jíst. Studie cituje Mary Caithnessovou, hraběnku z Breadalbane, popisující chladné mlhavé počasí.

Nezvykle chladným počasím trpěly kromě Skotska také jiné regiony, a to včetně Francie, Anglie a Nizozemska, ale obecně s méně drastickými výsledky. Ve Skandinávii však zahynuly desítky tisíc lidí. Bylo to pravděpodobně nejhorší období pro zemědělství, které vedlo k nedostaku potravin a vysoké úmrtnosti, jaké kdy bylo ve skotské historii zaznamenáno.

Na základě šířky a hustoty letokruhů stromů, které vědci shromáždili, dokázali, že  v letech 1695 – 1704 bylo ve Skotsku nejchladněji za posledních 750 let. A to navzdory tomu, že velká část severní polokoule byla až do roku 1800 již v zóně tzv. Malé doby ledové, kdy byly po staletí standardem nízké teploty.

"Předtím jsme jen věděli, že tehdy byla zima. Nyní máme jasno v tom, jak chladno doopravdy bylo,“ řekl spoluautor Rob Wilson ze skotské univerzity v St. Andrews a pomocný výzkumný pracovník v Lamont-Doherty.

Vědci říkají, že krize se časově shoduje s mnoha velkými sopečnými erupcemi. Už před časem vědci identifikovali částice v ledových jádrech, které cestovaly na velké vzdálenosti od erupcí, ke kterým pravděpodobně došlo někde v tropech v letech 1693 a 1695. A islandská hora Hekla zatemnila oblohu dokonce na sedm měsíců v roce 1693.

Vědci již vědí, že sopečné erupce vysílají do atmosféry mnoho částic síry, které zabrání slunečnímu svitu dopadat na zemi a mohou tak roky snižovat teploty i v oblastech vzdálených od erupcí samotných. Vědci se proto domnívají, že erupce jsou vysvětlením extrémně chladného počasí, které tehdy zasáhlo Skotsko a další země severní polokoule. Není proto překvapivé, že letokruhy stromů také ukazují, že nejteplejším obdobím byly roky 1911 – 2010, téměř jistě kvůli emisím skleníkových plynů. Dále čtěte: Tajemství soch na Velikonočních ostrovech odhaleno. Mají překvapivý význam.