Starobylé skotské stromy podrobně popsaly klimatickou katastrofu

 Země a Příroda 
24. prosince 2019 08:15 / Mirka Malá
  6
📷
3 fotografie v galerii
Starobylé skotské stromy vydaly děsivé tajemství Depositphotos
Historici a klimatologové pomocí starých stromových letokruhů a archivních dokumentů podrobně popsali klimatickou katastrofu, která začala roku 1690. Extrémní chladné období tehdy způsobilo Skotům obrovské utrpení.

Klimatická krize tehdy ve Skotsku zdecimovala zemědělství, zabila až 15 procent populace a vyvolala migraci Skotů do teplé Panamy. Vědci tvrdí, že krize nastala během nejchladnější dekády posledních 750 let a byla pravděpodobně způsobena vzdálenými sopečnými erupcemi.

Katastrofu však nezpůsobilo jen špatné počasí. Skotsko bylo mimo jiné politicky izolované od Anglie, většího a prosperujícího souseda, který by jinak mohl pomoci. V roce 1707 se oba národy, poučeny touto krizí, sloučily, aby se staly součástí současného Spojeného království. Taková tragédie související s hladomorem se už nikdy neopakovala, navzdory dalším změnám klimatu.

Skotská klimatická krize je zapsána do historie. V některých letech sníh ze zimy přetrvával na zemi až do léta a mrazy panovaly po mnoho letních nocí. Období výsadby bylo zkráceno a sklizně byly minimální. Hospodářská zvířata neměla co jíst. Studie cituje Mary Caithnessovou, hraběnku z Breadalbane, popisující chladné mlhavé počasí.

Nezvykle chladným počasím trpěly kromě Skotska také jiné regiony, a to včetně Francie, Anglie a Nizozemska, ale obecně s méně drastickými výsledky. Ve Skandinávii však zahynuly desítky tisíc lidí. Bylo to pravděpodobně nejhorší období pro zemědělství, které vedlo k nedostaku potravin a vysoké úmrtnosti, jaké kdy bylo ve skotské historii zaznamenáno.

Na základě šířky a hustoty letokruhů stromů, které vědci shromáždili, dokázali, že  v letech 1695 – 1704 bylo ve Skotsku nejchladněji za posledních 750 let. A to navzdory tomu, že velká část severní polokoule byla až do roku 1800 již v zóně tzv. Malé doby ledové, kdy byly po staletí standardem nízké teploty.

"Předtím jsme jen věděli, že tehdy byla zima. Nyní máme jasno v tom, jak chladno doopravdy bylo,“ řekl spoluautor Rob Wilson ze skotské univerzity v St. Andrews a pomocný výzkumný pracovník v Lamont-Doherty.

Vědci říkají, že krize se časově shoduje s mnoha velkými sopečnými erupcemi. Už před časem vědci identifikovali částice v ledových jádrech, které cestovaly na velké vzdálenosti od erupcí, ke kterým pravděpodobně došlo někde v tropech v letech 1693 a 1695. A islandská hora Hekla zatemnila oblohu dokonce na sedm měsíců v roce 1693.

Vědci již vědí, že sopečné erupce vysílají do atmosféry mnoho částic síry, které zabrání slunečnímu svitu dopadat na zemi a mohou tak roky snižovat teploty i v oblastech vzdálených od erupcí samotných. Vědci se proto domnívají, že erupce jsou vysvětlením extrémně chladného počasí, které tehdy zasáhlo Skotsko a další země severní polokoule. Není proto překvapivé, že letokruhy stromů také ukazují, že nejteplejším obdobím byly roky 1911 – 2010, téměř jistě kvůli emisím skleníkových plynů. Dále čtěte: Tajemství soch na Velikonočních ostrovech odhaleno. Mají překvapivý význam.

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Hazard nesnáším. Někdy ale neodolám a sázím, přiznává Andrea Kalivodová

Styl

Poznejte tiché kopačky včas. Několik varovných signálů, že váš partner vztah opouští

Tech

Největší ponorkou druhé světové války bylo japonské monstrum, které mohlo na palubě přepravovat dokonce...