Kvůli těžbě v Amazonii hrozí, že se prales promění v savanu bez života

V Amazonii se neustále ilegálně kácí a vypalují lesy kvůli získání nové půdy pro chov dobytka
📷
Dalších 8 fotografií v galerii
 Země a Příroda 
15. prosince 2019 08:03 / Twitter
  17   0
Devastace amazonského tropického pralesa prudce stoupla. Podle dat brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) přišel brazilský deštný prales za necelý rok, tedy za období mezi srpnem 2018 a červencem 2019, o obrovskou plochu vegetace o velikosti 9762 km². To je pro představu o něco větší rozloha, než má například Kypr (9251 km²).

Jde o nejrychlejší odlesňování Amazonie za posledních 11 let a zároveň jde o 30% nárůst odlesňování oproti předchozímu roku, uvedla státní instituce INPE, která prales monitoruje pomocí svých satelitů. Odlesňování se prý zrychlilo od doby, kdy v Brazílii začal vládnout prezident Jair Bolsonaro, což je silný zastánce ekonomického rozvoje, a to téměř za jakoukoliv cenu.

Proč je amazonský prales důležitý

Amazonský tropický deštný prales, přezdívaný též jako "zelené plíce planety", je největším deštným pralesem na světě ležícím v Jižní Americe. Rozkládá se z 60 % na území Brazílie a zbylá jeho část pak leží v oblasti Kolumbie, Peru, Venezuely, Ekvádoru, Bolívie, Guyany, Surinamu a Francouzské Guyany. Mezinárodní organizace Greenpeace upozorňuje na fakt, že deštné pralesy jsou nezastupitelné v produkci kyslíku, bez něhož by byla naše planeta neobyvatelná a zároveň zachytávají skleníkové plyny, které zhoršují klimatické změny. Deštné pralesy jsou ale také domovem tisíců druhů živočichů a rostlin. Lesní porost zabraňuje erozi a sesuvům půdy, ale tvoří také přirozenou zásobárnu vody.

Proč se odlesňuje

Co stojí za odlesňováním? Odlesňování způsobuje hlavně rostoucí životní úroveň a prudký nárůst populace v Brazílii, má na něj vliv ale také touha po neustálém rozšiřování zemědělské půdy, a s tím související zisky. Na ochranu životního prostředí se v Brazílii bohužel moc nehledí. To dokládají srpnové statistiky od INPE, které poukazují na to, že se v letošním roce oproti loňsku počet lesních požárů v Brazílii zvýšil o 83 %. Světový fond na ochranu přírody (WWF) připomněl, že za životní prostředí nikdy nebylo tolik pokut jako v posledních měsících. Podle ochránců přírody má prezident Bolsonaro na zvýšení odlesňování velký podíl. Také brazilské vládě se letošního léta dostalo velké mezinárodní kritiky kvůli nedostatečným opatřením v boji proti odlesňování.

Situace se horší

V Amazonii se neustále ilegálně kácí a vypalují lesy kvůli získání nové půdy pro chov dobytka. Situace se v Brazílii stále vyostřuje, před nedávnem bylo dokonce na severovýchodě Brazílie zastřeleno několik domorodých obyvatel z kmene, jenž chrání amazonský prales před nelegálním kácením. Agentura Reuters přičítá zodpovědnost za násilnosti vůči domorodcům hlavně ilegálním těžařům a dřevorubcům. Cristiane Mazzetti z Greenpeace říká, že antienvironmentální projekt Bolsonara eliminoval schopnost bojovat proti odlesňování, upřednostňuje ty, kteří praktikují zločiny v oblasti životního prostředí a podporuje násilí proti domorodým lidem.

Odlesňování Brazílie v číslech

V roce 1995 zmizelo v Brazílii 29 000 km² z amazonského pralesa, to byla největší odlesněná plocha v historii, ještě však v letech 2004 (27 772 km²), 2005 (19 014 km²) a 2006 (14 286 km²) se kácelo ve velkém měřítku, poté až do roku 2012 těžba v pralese postupně klesala. Nejmenší odlesnění bylo zaznamenáno právě v roce 2012 s plochou 4571 km². Snížení odlesňování bylo podle všeho výsledkem udržitelné politiky, která zákonem omezila kácení.

Od roku 2012 však tempo odlesňování opět začalo pomalu stoupat, na vině jsou podle National Geographic zejména obrovské dobytčí ranče a sójové farmy. V posledních letech těžba výrazně stoupla. Například za rok 2017 bylo odlesněno 6947 km², v roce 2018 ztratil prales v Brazílii plochu 7536 km², což odpovídá více než jednomu bilionu pokácených stromů. Za rok 2019 bylo odlesněno dokonce 9762 km².

Je situace vážná?

Situaci v brazilské Amazonii by šlo přirovnat k systematickému útoku na ochranu životního prostředí, který představuje výrazný obrat předchozích úspěchů Brazílie v boji proti odlesňování. Nadále je devastovaná země s krásnou přírodou a spolu s tím jsou porušována práva původních obyvatel, kteří ochraňují les. A jak mohou pomoci ostatní? Přispět mohou jak jedinci, tak společnosti. Jedinci například mohou nakupovat jen výhradně české maso a neodebírat to, které pochází z Brazílie. Mezinárodní společnosti rychlého občerstvení pak například mohou odmítat hovězí maso a sóju (používanou v krmivech), které jsou spojené s odlesňováním Amazonie.

Brazílie je totiž podle zjištění mezinárodní organizace Greenpeace významným producentem skotu a sóji, která je dodávána do celého světa včetně Evropy a východní Asie. Čas na akci je nyní, než dojde ke ztrátě pralesa. Podle ochránců přírody se v současné době Amazonie přibližuje k bodu, kdy už nebude cesta zpět na její záchranu. Například vědec z Brazilské akademie věd Carlos Nobre tvrdí, že pokud se těžba v amazonském pralese nezastaví, existuje vážná hrozba, že se více než 50 % pralesa změní v života neschopnou savanu. Dále čtěte: Oteplování klimatu ničí plodnost nejen u brouků, ale také u mužů.

Blanka Štiková | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Hollywoodská studia se pokoušejí zachránit technologii DVD

Dům a zahrada

Moderní mikrovlnky nabízejí řadu skvělých funkcí

Cestování

Jak cestovat v pohodě a bez stresu

Zavřít reklamu