Hrozivé výsledky nové analýzy klimatologů. Ze Země se již brzy stane rozpálený skleník
Pokud se tedy v příštích 30 letech nenastolí nutná opatření, planeta se oteplí o tři stupně Celsia. To povede ke zhroucení lidské civilizace, jak ji známe.
Klimatické změny budou též příčinou, kvůli které se dají do pohybu za lepším miliony lidí z nejlidnatějších částí světa. Odhaduje se, že to bude kolem půl miliardy lidí, kteří nyní žijí v krajině, která se jim rychle proměňuje v poušť. Čas na změnu se tak děsivě krátí. Uvádí se to i v letošní zveřejněné zprávě mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC). V ní 107 vědců z 52 zemí zpracovalo výsledky celkem sedmi tisíc studií o vzájemném vlivu klimatických změn a zemědělství a dalších aktivit na zemské souši.
Ze Země se stane rozpálený skleník
Podle vědců bude brzy planeta Země připomínat obrovský rozpálený skleník. Vize, které budoucnost popisují, jsou značně nepotěšující.
Pětatřicet procent půdy po celém světě a 55 procent světové populace bude vystaveno vysokým teplotám, přičemž nejméně 20 dní v roce budou po celém světě panovat smrtelná horka, která budou za hranicí lidského přežití. Zhroutí se korálové útesy, amazonský deštný prales a Antarktida. Severní Ameriku budou opanovat ničivé požáry a extrémní vlny sucha. Velké řeky v Asii z části vyschnou a dostupnost vody klesne na kritickou hranici, což bude mít dopad na nejméně dvě miliardy lidí po celém světě.
Normou se stane panika
Dešťové srážky v Mexiku a střední Americe klesnou na polovinu a zemědělství v takto suchých podmínkách nebude mít naději cokoli produkovat. Smrtelná horka za hranicí lidského přežití zde budou i po dlouhých 100 dní, což povede k přesídlení možná dokonce nikoli půl miliardy, ale až celé miliardy lidí.
„Je to scénář, který nabízí pohled do světa úplného chaosu, ve kterém jsou výzvy globální bezpečnosti ohromující. Dá se předpokládat, že se panika stane normou,“ uvedli letos v létě vědci ve své alarmující zprávě.
Jde o pokračování studie Národního centra pro obnovu klimatu z roku 2018. Ta tehdy uváděla, že současné modely až příliš často podceňují ty nejextrémnější scénáře globálního oteplování. Za zprávu se postavil mimo jiné též australský šéf obrany – admirál Chris Barrie. I on doslova uvedl katastrofickou vizi: „Pokud v příštích 30 letech nepřijmeme opatření v oblasti klimatu, situace povede ke kolapsu celé civilizace.“
Je třeba počítat s extrémními scénáři
Přesto stále existuje cesta a řešení. Jen času ubývá a je třeba jednat rychle. V celosvětovém měřítku je nutné nastolit průmyslovou, energetickou i ekonomickou strategii, která bude zahrnovat nulové emise uhlíku. A také je třeba při tom počítat s extrémními scénáři.
Oteplování by do roku 2050 mělo dosáhnout sice 2,4 stupně Celsia, ale pravděpodobně budou tyto scénáře ještě horší. Klimatické modely totiž neberou v potaz smyčky zpětné vazby, které by mohly tohle oteplování ještě zesílit o 0,6 stupně Celsia a více – v důsledku uvolňování skleníkových plynů z permafrostu, ztráty ledovců v západní Antarktidě a úbytku kyslíku z oceánů, půdy a zemské atmosféry.
Může být ale ještě hůř...
Zprávy o vývoji klimatu, které zpracovává mezivládní panel vědců IPCC v pětiletých cyklech pod patronací OSN, se doposud zaměřovaly hlavně na energetiku jako hlavní zdroj uhlíkových emisí.
Když se však v polovině tohoto cyklu spočítalo, kolik skleníkových plynů produkuje zemědělství a výroba potravin, zjistilo se, že představují stejnou klimatickou zátěž jako energetika a vypouštějí do atmosféry zhruba stejný, tedy čtvrtinový podíl celkových emisí.
Zpráva IPCC je vrcholem poznání v oboru, při jejím zpracování byly využity poznatky ze sedmi tisíc vědeckých studii. Čtěte také: Vědci zjistili něco velmi znepokojivého. Naše planeta je ve stavu jako před pěti miliony let.