OSN: Extrémních požárů bude do konce století přibývat
Za novou studií stojí vědci z Programu OSN pro životní prostředí (UNEP). Provedli analýzu frekvence požárů zaznamenaných v minulosti a definovali extrémní požár jako katastrofické požáry, které vznikají jednou za sto let.
Výzkumníci tvrdí, že za stále častějším výskytem těchto požárů budou moci vzrůstající globální teploty. Upozorňují, že velké požáry trvající celé týdny se vyskytují také v severních oblastech, jako je Arktida.
Když hoří rašeliniště, požáry sice nejsou tak velké, ale vedou k tání permafrostu. Zároveň zde není nikdo, kdo by je uhasil. Pravidelné požáry vyskytující se v různých částech planety jsou žhavější a hoří déle.
Podle vědců do roku 2030 dojde k nárůstu extrémních požárů o 14 procent ve srovnání s počtem požárů zaznamenaných v letech 2010 až 2020. Do roku 2050 může nárůst dosáhnout 30 procent a 50 procent do konce století.
„Na základě globální analýzy frekvence požárů by se potenciál pro tento druh požárů mohl zvýšit 1,3krát až 1,5krát,” uvedl Andrew Sullivan z Organizace vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu.
Globální dynamika požárů
Studie sice definovala extrémní požáry jako neobvyklé, mimořádné požáry, ty se však mohou po celém světě lišit. „Požár, jako je tento v rašeliništích, může být extrémní. Není to však něco, co byste si jako extrémní požár představili, kdybyste žili v Kalifornii,” řekl Sullivan.
V oblastech, jako je Afrika, bude kvůli rostoucí populaci a odlesňování požárů ubývat. V oblastech, jako je Arktida, kde mají klimatické dopady prudké negativní dopady, bude extrémních požárů naopak přibývat.
„V Africe se skutečně počet požárů snižuje kvůli změnám ve využívání půdy a intenzifikaci zemědělství,” řekl doktor Glynis Humphrey z Univerzity v Kapském Městě.
Autoři práce vyzývají světové vlády, aby změnily svůj model výdajů na prevenci proti velkým požárům. Plánování a prevence podle nich dostává pouze procento finančních prostředků, zatímco hašení požárů téměř polovinu z dostupného rozpočtu.
Zdroj: UNEP.
